reklama

Kolářová při prezidentských volbách veřejně podpořila Jiřího Drahoše – stejně jako řada dalších umělců. Myšlenku, že by umělci a známé osoby do politiky mluvit neměli, rozhodně nesdílí. „Jsem občankou a voličkou, platím daně. A je přece úplně jedno, za jakou profesi se vyjadřujete. V první řadě jde o občanské cítění, takže je to každého osobní věc, zda a koho podpoří. Škatulkování na umělce a „ostatní“ mi přijde trochu nesmyslné,“ vysvětluje v rozhovoru pro Deník.

Teď se netají tím, že je z výsledků voleb zklamaná. „Co se kolem nás reálně odehrává, je velice nebezpečné. Mám dost podobný pocit jako na konci osmdesátých let. Intuitivně cítím silné znepokojení,“ uvedla herečka.

Pro to, jaká situace dnes panuje, má možné vysvětlení. „Zřejmě jde o všechno dohromady. Tedy rezidua komunistické společnosti a uzavřenosti, ve které jsme žili, i fakt, že neumíme přijímat lidi, kteří by potřebovali pomoct, nebo určitá zaslepenost čecháčkovstvím. S tím souvisí i pitomé, falešné národovectví,“ varuje Kolářová.

„Místo toho bychom naopak měli napínat snahy ke větší vzdělanosti. Zdá se, že postrádáme základní etické normy – a v politice je to zcela evidentní. Mnozí neznají meze, obcházejí zákony i Ústavu. Víte, na mě někteří politici působí téměř patologickým dojmem, nejen u nás, ale i v Polsku či Maďarsku. Vidíte osobní ambice psychicky nezdravých lidí a nechápete, že jsou schopni kolem sebe vytvořit tak obrovskou kamarilu věrných, či dokonce politickou stranu. Někomu zkrátka vyhovuje mít silného, uřvaného vůdce,“ dodala umělkyně.