reklama

Proti návrhu na zřízení záchytných center se staví řada zemí, kterých se to týká. Skeptický je i ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek, který poukazuje na to, jak dnes fungují bohatě Evropou financované hotspoty.

"Třeba v hotspotech na řeckých ostrovech je to pořád katastrofální, lidé tam žijí v opravdu otřesných podmínkách. Myšlenka nějakých afrických center je pro politiky jistě lákává. Taky to ochotně občanům prodávají, je ale velmi obtížně proveditelná. Nemáme totiž jediného partnera, který by si na svém území migranty, kromě Turecka, rád nechal," řekl Českému rozhlasu.

Letos dorazilo do EU zhruba 42 tisíc migrantů. Nejvíc z nich jsou Syřané, kteří většinou nárok na azyl mají. Co se s nimi ale stane, pokud například země Visegradské čtyřky tvrdí, že nepřijmou ani člověka? Na to nemá odpověď ani odborník.

Podle něj by je ale mohlo přijmout Česko. "Český pohled je krátkozraký. Máme nedostatek pracovních sil a potřebujeme každého, kdo umí řemeslo, nebo má vzdělání. Už dnes existují systémy, které jednotlivé potřeby států propojují. Proč je nevyužít?" ptá se.

"Byli bychom klidně schopni přijmout i pět set, tisíc prověřených migrantů s požadovaným profilem a spokojeni bychom byli nakonec všichni," dodal s tím, že problém je v politicích.

 "U nás jsou na to ale politici slabí a bojácní. Nikoho takového, kdo by to zvednul, nevidím. Snad slovenský prezident Andrej Kiska by mohl podobnou debatu otevřít. Kdyby to nebylo nazváno povinností, ale dobrovolně si prostě vybereme ty, kteří se nám hodí," řekl Rozhlasu.