reklama

"Kritickou se stává situace nejen v terénní a klinické praxi, ale i v oblasti pedagogů vzdělávajících budoucí lékaře na veřejných vysokých školách," píše se v dokumentu.

Podle dokumentu je třeba v první řadě zlepšit mzdové podmínky akademických pracovníků na úroveň srovnatelnou s odměňováním lékařů pracujících v klinické praxi tak, aby neodcházeli z finančních důvodů. Podporovat je podle něj třeba zejména mladé pedagogy a postupně spolu s růstem počtu studentů navyšovat počty učitelů.

Podle Asociace děkanů lékařských fakult si lékaři-učitelé ve stejném věku a při stejném vzdělání přijdou asi na polovinu proti kolegům v nemocnicích. Nastupujícím učitelům mohou fakulty nabídnout tarifní plat kolem 23.000 až 27.000 korun hrubého. Plat se zvyšuje po dosažení titulu docenta, což trvá obvykle deset až 15 let. Stoupne na přibližně 45.000 korun, u profesorů na 50.000 až 60.000 korun.

Někdy ale fakulty na plné úvazky nemají, takže nabízejí částečné úvazky. Lékaři z klinické praxe proto často kombinují výuku s úvazkem v nemocnici. U teoretických oborů to ale není vždy možné. Nejvíc chybí učitelé anatomie, často jsou v důchodovém věku. Ve výuce je nahrazují absolventi přírodovědných oborů.

Podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se bude nedostatek lékařů i lékařů-učitelů prohlubovat. Už v současné době je docentům lékařských fakult v průměru 55 let, 14 procentům je přes 70 let. U profesorů je průměr 63 let, ve věku nad 70 let je 17 procent z nich.

Peníze z navýšení rozpočtů fakult by měly jít také na zlepšení technického zajištění výuky. Mohou se vynaložit na obnovu a doplnění inventáře, přístrojového a laboratorního vybavení nebo rozšíření výukových prostor.

V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Mezi studenty bylo asi 3400 samoplátců. Lékařské fakulty přijímají každého desátého až patnáctého zájemce.