V českém zdravotnictví převládají ženy, mužů je jen třetina

Mezi lékaři narozenými v roce 1953 bylo 48,3 procenta mužů, jejich podíl se k ročníku 1983 postupně snižoval na 32,4 procenta. Maturanti si přestali medicínu vybírat, protože je profesní život lékaře nepřitahuje. Z průzkumu Klimovičové mezi maturanty vyplynulo, že je od medicíny odrazuje nízké finanční ohodnocení, náročné a dlouhé studium, velký časový zásah do osobního života a muži raději volí nové obory.

Mnohé lékařky zakládají rodinu. Mateřství podle Klimovičové prodlouží dobu postgraduální přípravy o 1,2 roku. Většinou ženy zůstávají mimo práci jeden až tři roky. Klimovičová se setkává s ženami, které se vrací do práce už po šesti měsících po porodu, ale jsou to ženy pracující ve vysoce placených pozicích.

Pokud se lékařky vrací brzy do práce, volí poloviční úvazek, za který pobírají 12.000 až 14.000 korun měsíčně. Mnoho pak zaplatí za hlídání a péči o dítě. "Pokud my nezaplatíme práci vysoko, ženy to nebudou chtít dělat," řekla Klimovičová.

Podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se bude nedostatek lékařů i lékařů-učitelů prohlubovat. Už v současné době je docentům lékařských fakult v průměru 55 let, 14 procentům je přes 70 let. U profesorů je průměr 63 let, ve věku nad 70 let je 17 procent z nich.

Peníze z navýšení rozpočtů fakult by měly jít také na zlepšení technického zajištění výuky. Mohou se vynaložit na obnovu a doplnění inventáře, přístrojového a laboratorního vybavení nebo rozšíření výukových prostor. Pokud vláda v úterý materiál přijme, nejpozději v roce 2019 vzroste rozpočet ministerstva školství o potřebných 700 milionů korun. Další peníze na platy učitelů mají fakulty dostat ještě letos.

V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Mezi studenty bylo asi 3400 samoplátců.

Témata:  zdravotnictví,  lékaři