reklama

Teroristické skupiny a jednotlivce označilo za velkou bezpečnostní hrozbu 61 procent dotázaných. Dalších 28 procent považovalo terorismus za malé riziko, osm procent ho za nebezpečí nepovažuje.

Podíl lidí, kteří považují terorismus za velké riziko, klesl proti průzkumu z roku 2016 o deset procentních bodů. Ve srovnání s rokem 2015 byl nižší o 20 bodů.

"V dalším pořadí podle závažnosti ohrožení jsou v podobné míře vnímáni mezinárodní organizovaný zločin a uprchlíci, když shodně 54 procent respondentů je označilo jako velkou hrozbu, dalších 35 procent jako malou hrozbu," uvedlo CVVM.

Čtvrtou pozici mezi bezpečnostními riziky zaujala s nevelkým odstupem radikální náboženská hnutí. Jakou velkou hrozbu je označila skoro polovina dotazovaných a dalších 30 procent považuje náboženské radikály za malé riziko. Za hrozbu je nepovažovalo 14 procent lidí.

Mnohem méně intenzivně Češi vnímají jako bezpečností problém krajně pravicové skupiny a cizí zpravodajské služby. Pravicové extremisty považuje za velkou hrozbu 26 procent dotázaných a zahraniční rozvědky 23 procent lidí. Žádnou obavu z nich neměla téměř pětina účastníků průzkumu.

Nejméně obav vyvolávají v lidech cizinci žijící v Česku a krajně levicové skupiny. Za velké bezpečností riziko je v obou případech považovalo 22 procent dotázaných, zatímco přibližně stejně velký podíl respondentů je jako hrozbu nevnímal.

CVVM také zajímalo, zda lidé považují za reálnou hrozbou pro Česko války, epidemie, surovinovou krizi, přírodní katastrofy nebo světovou ekonomickou krizi. U většiny těchto možností se podíl odpovědí označujících je za velkou hrozbu dostal na 30 procent, v případě epidemií lehce pod ní. Větší obavu vyvolává jen hrozba globální hospodářské krize, kterou za velké riziko považovalo 37 procent respondentů.

Průzkum CVVM se konal od 3. do 15. listopadu loňského roku. Na otázky odpovídalo 1104 lidí ve věku od 15 let.