reklama

"Nesmírně bych si přál, abychom stále poměřovali jejich odvahu, obětavost a vlastenectví s jevy, které nás dnes stále obklopují - chytračení, sobectví, demagogie a populismus," řekl v projevu Kubera.

Připomněl, že rozhlas sehrával v boji proti totalitě opakovaně významnou roli. "Dovolte mi vyjádřit naději, že se už nebude nikdy za svobodu slova před vinohradskou budovou rozhlasu prolévat krev," dodal.

Primátor hlavního města Zdeněk Hřib v projevu řekl, že lidé, kteří v povstání bojovali, si museli uvědomovat, že jsou proti vyzbrojeným Němcům v nevýhodě. "Západní Evropa už slavila konec války, ale v Praze se stále ještě bojovalo. Desetitisíce lidí se rozhodly vzít osud svůj i osud města do vlastních rukou a přispět k porážce toho zrůdného režimu. Museli si uvědomovat, že je to může stát život, přesto nečekali na svobodu z rukou jiného, chtěli si jí vzít sami a vrátit národu čest a hrdost," řekl ve svém projevu.

O nebezpečích současného světa hovořil v prvním projevu po pokládání věnců ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Společnost podle něj v době relativizace ideálů potřebuje reálné vzory chování. Pietního aktu se také zúčastnili za sněmovnu poslankyně Andrea Brzobohatá (ANO), za Prahu předseda výboru zastupitelstva pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) a zástupci prezidenta republiky, úřadu vlády, ministerstev obrany, kultury a Českého svazu bojovníků za svobodu.

V Praze od 5. do 9. května 1945 vyvrcholilo povstání, které je považováno za největší české ozbrojené vystoupení v boji proti fašismu. Zapojilo se do něj přes sto tisíc lidí ve třech stovkách obcí, desítka tisíc lidí během bojů s Němci zahynula.