reklama

Sociální demokraté v pondělí uvedli, že koaliční vládu podrží. „ Mám důvěru v koaliční projekt. Od začátku jsme věděli, že pan premiér do toho vstupuje s nějakou zátěží, to pro nás nebyla nová informace,“ uvedl důvody, proč v koaliční vládě zůstat, předseda ČSSD, Jan Hamáček.

Podle spisovatele a komentátora Ondřeje Neffa je Hamáčkův postoj racionální. „ Hlasováním o důvěře nemůže nic získat. Vsadil vše na tu kartu, že přilepen k ANO a zezadu podpořen komunisty přesvědčí dostatečný počet voličů, že jeho partaj je pořád ještě schopna vytahat z veřejných peněz dostatek oběživa, aby ho rozesela plošně co největšímu počtu zájemců,“ tvrdí Neff s tím, že „ jiný smysl existence sociální demokracie není v současnosti patrný.“

Šéfredaktor internetového deníku Neviditelný pes poukazuje na to, že strana má jisté potíže s identitou a neví úplně, na jakého voliče se obrací. „ Progresisté jim přešli k moderní ultralevicové straně Piráti a po příkladu Německa se dá čekat, že i Zelení by mohli zalovit v těchto řadách. Takzvaného obyčejného člověka vedou za ruku Okamurovci, pokud je dost vyděšený z muslimských hord.“

O krizi politické identity tradiční, zavedené strany mluví i šéfkomentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo. Podle něj se v „nových časech“ po roce 2013 zdá ČSSD marně hledat smysl své existence. Dříve jí vycházela sázka na širokou vnitrostranickou koalici „od Škromacha po střed“, kdy se měla tradiční sociálně demokratická politika přerozdělování mísit s opatrným, liberálnějším „moderním“ pojetím.

„Problém je, že tenhle prostor je dnes obsazen,“ poukazuje Šídlo. „ Veřejné peníze přerozděluje (nebo to aspoň permanentně slibuje) ANO, mladší liberálnější voliče kolem středu si získali Piráti. Sociální demokraté to mohou považovat za nespravedlnost, spoustu témat přece vnesli do vládní agendy oni, ale připsalo si je ANO, voliči, všimněte si toho. Jenže na to se v politice nehraje.“

Na rozdíl od ODS, která „sama není v nikterak omračující kondici“ ČSSD nezůstala v opozici a vybrala si vstup do vlády. „ Je zřejmé, že sázka nevyšla,“ tvrdí Šídlo. Po volbách do Evropského parlamentu, kdy ČSSD zcela propadla, politologové to přičítali tomu, že je vnímána jako „B-tým“ ANO. „ Z ČSSD se stala značka s puncem porážky,“ shrnuje současný pohled na sociální demokraty Šídlo.

ANO navíc svůj „B-tým“ ani příliš nepotřebuje, poukazuje Neff. „S podporou Miloše Zemana může Andrej Babiš ustát i nejhorší možný scénář, tedy odchod koaličního partnera. Pořád je tu podpora komunistů a okamurovců, jedněm i druhým by nastala hvězdná hodina.“

Podle Neffa by však bylo „ovšem pikantní, kdyby vládu miliardáře nachytaného při čachrování podpořil předvoj dělnické třídy sekundovaný partají, která proklamuje odvolatelnost politiků jako hlavní reklamní tahák. Kdo jiný než Babiš by měl být odvolán? To je otázka, kterou by si měl Tomio Okamura položit.“

KSČM jako ČSSD uvedla, že koaliční vládu podrží. Podle předsedy strany, Vojtěcha Filipa, je zprávu nelegálně získanou médii nemůže považovat za věrohodnou. „Jistě není legitimní v právním státě se řídit něčím, co nebylo právně získáno. Zprávu jsem nečetl, musím ji nejdřív získat, prostudovat si ji, počkat na český překlad i odpověď vlády,“ sdělil deníku Právo.

Komunisté však podpoří úterní projednávání zprávy na jednání  Sněmovny. Babiš zprávu odmítá s tím, že z jeho strany a ze strany jeho bývalé – podle auditorů EU však stále jím kontrolované – firmy převedené do svěřenského fondu, Agrofertu, nedošlo k žádným pochybením.