reklama

Antonín Kolář vyučoval na Masarykově gymnáziu český jazyk a dějepis sedmnáct let, teď ale podal výpověď. V dopise pro ředitelku školy, který zveřejnil píše, že mu sdělila, že nákladě videa, které zveřejnil na YouTube, do školy „volají anonymové s tím, že toto video je odrazuje v tom, aby jejich děti studovaly na Masarykově gymnáziu". Ředitelka mu prý také řekla, že kazí dobré jméno školy a že musí video stáhnout.

„Na můj dotaz, co je na videu závadné, jste odpověděla, že se na něj stačí podívat a že v lidech může vyvolávat strach," píše v listu. Dodává také, že ani ona ani anonymní stěžovatelé zřejmě vůbec neposlouchali, co studentům v převleku říkal a vysvětloval. Video sice zneviditelnil, pak si to ale rozmyslel s tím, že je to proti tomu, čemu věří i tomu, co na videu skutečně říká. V dalším dopise také dodal, že o natočení video požádal studenty on sám, aby se vyhnul šeptandě, pomluvám a spekulacím o tom, co vlastně na hodině prováděl.

Učitele se v dopise pro ředitelku zastali i jeho studenti, kteří píší, že „Pan učitel Kolář patří mezi ty vyučující, na které může být škola právem hrdá". Dodali, že video natočili rádi a dobrovolně a že jim ani jejich rodičům nevadilo, že byl snímek zveřejněn. „Údajné anonymy volající do školy a stěžující si na obsah nahrávky tedy nemohou mít s naší třídou nic společného," píší.

Nelíbí se jim prý také, že s nimi ani jejich rodiči o věci nikdo nemluvil a že se nikdo nezajímal o jejich názor, přestože se jich kauza bezprostředně dotýká. „Pokud by se tak stalo, dozvěděla byste se, vážená paní ředitelko, že úvodní hodina (ani žádná jiná hodina vedená panem učitelem Kolářem) na této škole neměla s šířením islámu, nebo dokonce islamismu nic společného," uvádí studenti s tím, že akt pedagoga v převleku pochopili a vnímali jej jako zpestření.

Dodávají, že je pedagog nikdy politicky či nábožensky neovlivňoval a že je naopak vedl k tomu, aby si na věci utvářeli vlastní názor. „Máme ho moc rádi! Jeho odchod sice respektujeme, ale hodně nás mrzí, protože máme pocit, že odchází jeden z nás," přiznávají. S tím, jak škola věc vyřešila, prý nesouhlasí a dodávají, že by mělo vedení respektovat demokratické principy a zajímat se více o názory studentů než „ubohých anonymů".

Na jejich slova pak zareagoval i sám učitel. „Mám pocit, že semínko, o němž jsem hovořil v úvodní hodině, dopadlo na úrodnou půdu a zakořenilo. Pokud jsou studenti ochotni otevřeně argumentovat, hájit si svůj názor a otevřeně se za něj postavit, naplňuje mě to optimismem ze smyslu mé práce. Velmi výrazně zde zaznívá argument, že se rozhodovalo o věci tak, aniž by byl brán v potaz názor dotčených, tedy studentů a jejich rodičů. Ať už by byl názor jakýkoli, odpovídalo by to moderním způsobům řešení problému a nepřipomínalo neonormalizační ustrašenost. Pokud na straně jedné stojí údajní dospělí anonymové a na straně druhé podepsaní mladí lidé, kteří se jdou ptát na vysvětlení postojů vedení školy, vím, že tahle škola života, kterou jsme společně prošli, dala studentům více, než kdejaká vyučovací hodina. Jsem na vás hrdý, moje třído," vzkázal svým již bývalým studentům.