reklama

Opoziční politici považují odstoupení Arenbergera a návrat Vojtěcha za další důkaz špatné personální politiky ministerského předsedy. Babiš podle nich nedokáže vybrat do svého kabinetu důvěryhodné osobnosti, s nadsázkou mluví o recyklaci či střídání ministrů jako na orloji. Prezident České lékařské komory Milan Kubek řekl, že z funkce ministra zdravotnictví se stala krátkodobá brigáda, což si zdravotnictví nezaslouží. Někteří zástupci lékařské veřejnosti ale Vojtěchův comeback uvítali s tím, že úřad už zná a jako ministr se podle nich osvědčil.

Arenberger na dopolední tiskové konferenci prohlásil, že jediným jeho pochybením bylo nesprávně vyplněné majetkové přiznání. V posledním týdnu zažíval podle svých slov mediální lynč. Média informovala o tom, že vlastní přes 160 nemovitostí, o pochybnostech o pronájmu jedné z nich vinohradské nemocnici, privatizaci jeho bytu s ordinací v Praze 1 nebo o milionových ziscích z klinických studií. "Daně platím poctivě a daňová přiznání mám v pořádku. Bohužel jsem nesprávně vyplnil majetkové přiznání, a vytvořil tak prostor ke kreativním spekulacím," dodal. Za chybu, která je podle něj přestupkem, se už dříve omluvil. Arenberger se podle Babiše rozhodl odstoupit kvůli tlaku na svou rodinu.

Premiér dopoledne během summitu EU v Bruselu řekl, že výměnu zatím nekonzultoval s prezidentem, výhrady z Hradu ale nečeká. Odpoledne Zeman oznámil, že souhlasí s nominací Vojtěcha a jeho jmenovací dekret podepíše ve středu. Babiš předtím řekl, že s Vojtěchem o možném návratu do vlády mluvil už minulý týden. Doufá v to, že ministerstvo bude řídit do demise vlády po říjnových volbách.

Vojtěch se stal ministrem zdravotnictví v prosinci 2017, tehdy mu bylo 31 let. Na funkci rezignoval loni v září s vysvětlením, že ho řízení resortu v době první vlny koronaviru neúměrně zatížilo. Čelil kritice za to, že po tlaku Babiše umožnil letní rozvolnění protiepidemických opatření, čímž uvolnil cestu pro rychlý nástup druhé, mnohem tragičtější vlny epidemie. Po odchodu z vlády exministr zamířil do představenstva Krajské zdravotní, která spravuje pět nemocnic v Ústeckém kraji, v létě se měl podle médií stát velvyslancem ve Finsku.

Na ministerstvu ho nahradil epidemiolog Roman Prymula, kterého po zveřejnění fotografií z návštěvy uzavřené restaurace na pražském Vyšehradě už koncem října vystřídal dětský hematolog Jan Blatný. Ten skončil na začátku dubna po kritice premiéra a prezidenta - Babiš ho kritizoval za neaktivní přístup k novým lékům na covid a Zeman za odmítání očkování neschválenou ruskou vakcínou Sputnik V. Dermatolog a dosavadní ředitel vinohradské nemocnice v Praze Arenberger se úřadu ujal 7. dubna.

Vicepremiér a šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček považuje Arenbergerovu rezignaci za logickou, návrat Vojtěcha je pro něj překvapením a ukazuje, že snaha ANO mít nepolitické ministry narazila na své limity. Za Vojtěchovu výhodu považuje to, že se nebude na ministerstvu muset zaučovat. Představitelé opozičních stran kritizují Babišovu personální politiku. Podle šéfa KDU-ČSL Mariana Jurečky nechce s předsedou vlády už nikdo odborně schopný spolupracovat. Také podle poslance ODS Bohuslava Svobody již nemá Babiš kde brát. Šéf Pirátů Ivan Bartoš míní, že vláda překonává v neschopnosti a chaosu sama sebe a počet výměn ministrů zdravotnictví v době pandemie je podle něj neodpovědný vůči občanům.

Vojtěchův návrat svědčí o tom, že premiér nemá nikoho, kdo by byl ochoten se ministrem zdravotnictví stát, uvedl šéf lékařské komory Kubek. Naopak epidemiolog Rastislav Maďar návrat Vojtěcha vítá, podle něj dal vždy na rady odborníků. Také podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky představuje výběr Vojtěcha do čela ministerstva zdravotnictví pragmaticky nejrozumnější řešení, protože exministr resort už zná. Jeho dřívější působení v ministerském křesle chválí. Předák Lékařského odborového klubu Svazu českých lékařů (LOK) Martin Engel a šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková soudí, že nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky - podle nich Vojtěch loni podcenil a nezvládl první vlnu covidové epidemie, k exministrovi měli i jiné výhrady.

Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) uvedl, že časté výměny ministrů zdravotnictví zvláště ve složité době koronavirové pandemie nesvědčí o propracovaném výběru kandidátů a dál zhorší důvěru veřejnosti v politiky. Kraje podle něj potřebují stabilního ministra zdravotnictví, který se orientuje v problematice resortu, časté změny zpomalují koncepční jednání.

Média v posledních týdnech přinášela informace tom, že Arenberger přiznal ke konci roku 2020 mnohonásobně vyšší majetek a příjmy, než udával v předchozích letech. V přiznání uvedl více než 60 nemovitostí, na kompletním výpisu posledního majetkového přiznání je nemovitostí 160. Jednu z nich na Mělnicku pronajímá jako archiv vinohradské nemocnici. Po nástupu do funkce ředitele této nemocnice v roce 2019 za symbolickou korunu měsíčně, od roku 2013 za 79,16 koruny za metr čtvereční. V té době působil jako náměstek ředitele nemocnice. Pochybnosti panují podle některých médií také o dodržení podmínek privatizace bytu s ordinací v centru Prahy, který si Arenberger od 90. let pronajímal. V roce 2019 ho za 11,5 milionu korun koupil s podmínkou, že v něm zachová trvalé bydlení po deset let. Arenberger ale vlastní také vilu v Kobylisích. Podle Televize Seznam se odstupující ministr ve své kožní ordinaci zapojuje do klinických studií nových léků, v posledních třech letech jich bylo 38. V přiznáních ale z klinických studií, které jsou obvykle hrazeny až 200.000 korunami za jednoho pacienta, nevykázal žádné zisky. Arenberger k tomu už dříve uvedl, že se studiemi má kromě vysokých příjmů i vysoké náklady a pracuje na nich, protože jsou potřebné pro jeho postavení ve vědecké komunitě.

Končící ministr při nástupu deklaroval, že se chce do čela vinohradské nemocnice vrátit. Vojtěch jako ministr po ředitelích fakultních nemocnic požadoval bezpečnostní prověrku, Arenberger ji ale podle médií nemá a ani o ni nepožádal. Kvůli chybějící prověrce Vojtěch z pozice náměstka odvolal před rokem Prymulu.

Další výměna ministra zdravotnictví je 13. personální změnou v nynější Babišově menšinové vládě ANO a ČSSD. Ze všech ministrů zdravotnictví samostatné České republiky byl nejkratší dobu ve funkci Prymula, a to 38 dní, nejdéle v letech 2010 až 2013 Leoš Heger (TOP 09) - vydržel bez tří dnů tři roky.