Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Části zaměstnanců ve veřejném sektoru chce vláda od září přidat deset procent

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Marie Cvrčková, EuroZprávy.cz

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci ve školství či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300.000 zaměstnanců. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli. Znovu se sejdou 19. července.

"Za vládní koalici jsme přišli s návrhem, že jsme připraveni udělat navýšení od 1. září o deset procent pro ty pracovníky, kteří jsou v prvním stupni – bavíme se o zaměstnancích státu, jako jsou nepedagogičtí pracovníci, jako jsou lidé, kteří nejsou pod státní službou, lidé, kteří pracují v resortech, jako je oblast kultury a podobně," popsal Jurečka.

"Od 1. ledna bychom udělali zvýšení platů pro pracovníky ozbrojených bezpečnostních složek o deset procent. Pracovníci v tarifních stupních dva až pět a kteří jsou pod státní službou - tak tady jsme zatím dohodu nenalezli," dodal.

"Dohoda není," konstatoval Středula. "Je tady nějaký dílčí pozitivní směr, ale pro nás je důležitá celková dohoda," podotkl. První kategorie zaměstnanců by podle něj mohla dostat přidáno už od 1. srpna. "To je stihnutelné, více než realistické datum," řekl. Příslib ohledně bezpečnostních sborů odborový předák vítá. Myslí si ale, že od 1. ledna by měli dostat přidáno všichni zaměstnanci. "Inflace vyřazuje lidi z normálního života, stejně tak firmy. Situace je velmi vážná. Vláda Petra Fialy (ODS) za minimální mzdu nežije. Nové návrhy svědčí o tom, že ministři žijí mimo realitu," napsal po jednání Středula na twitteru.

Jurečka doplnil, že na jednání 19. července by měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023. "Abychom měli jasno a věděli, s čím můžeme počítat v oblasti učitelů, zdravotnictví nebo sociálních služeb od 1. ledna," uvedl.

Ministr také zmínil, že vláda myslí na exponované zaměstnance pod státní službou - například na úřadech práce. "Děláme konkrétní kroky. Navýšili jsme objem finančních prostředků na mimořádné odměny," připomněl. "Touto formou je to pro nás neakceptovalné," reagoval Středula. "Naše zkušenost říká, že odměny se následně rozdělují podle obličeje. Nebo známosti, blízkosti nebo politické příslušnosti – to doufám, že nikdy nenastane," poznamenal. "Pro nás je důležité, aby to bylo do tarifu. Odměny nemohou být kompenzací tarifního navýšení," zdůraznil.

Před dnešním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují.

Jurečka dnes odpoledne zopakoval před novináři ve Sněmovně, že platy ve veřejné sféře a další sociální a daňové podpory nelze valorizovat o inflaci. Pokud by to tak bylo, vláda by inflační spirálu nadále roztáčela. "Zní to nepopulárně, ale musíme udělat kroky, které budou inflační tempo brzdit," prohlásil.

Zvýšení platů je podle něj nutné vnímat i v kontextu dalších opatření, jako jsou úsporný tarif, chystaný růst existenčního a životního minima a podobně. Ministr také opětovně kritizoval stávkovou pohotovost - nepřijde mu korektní ve chvíli, kdy druhá strana má vůli jednat a najít shodu.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656.500 lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Výdělek nepedagogických pracovníků ve školství, jako jsou například školníci, uklízečky nebo vedoucí školních jídelen, činil loni v průměru 26.261 korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v ČR byla podle údajů Českého statistického úřadu 37.839 korun měsíčně a průměrný plat učitelů 47.590 korun. Meziroční inflace v Česku v květnu dosáhla 16 procent.

Odboroví předáci veřejných služeb a správy se členy vlády předtím jednali o přidání dvakrát. Naposledy to bylo před třemi týdny. Stěžovali si, že nedostali od ministrů žádné jasné návrhy. Požadovali jednání s lídry koaličních stran. Do stávkové pohotovosti vstoupily úřednické odbory či svazy školství a zdravotnictví. Premiér a šéf vládní ODS Petr Fiala už dřív řekl, že plošná opatření by mohla inflační spirálu dál roztáčet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně uvedl, že jakýkoliv růst platů je nyní na dluh. V neděli řekl, že kabinet počítá s navýšením platů od ledna, přidání o inflaci ale není realistické.

Témata:  mzdy / platy Marian Jurečka Josef Středula

Aktuálně se děje

16. dubna 2024 19:44

Podle Stanjury ODS nepočítá s vytvořením vládní koalice s hnutím ANO

Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury strana nepočítá s možností vytvoření vládní koalice s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách v roce 2025. Stanjura to uvedl v České televizi v podvečer. Podle něj se ODS bude příští rok snažit o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a stát se nejsilnější vládní stranou.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy