reklama

"Přímá volba prezidenta je českou veřejností dlouhodobě vnímána jako nejvhodnější způsob výběru prezidenta. V porovnání s minulým šetřením z března 2018 nedošlo v aktuálním šetření ke statisticky významným změnám, nicméně od roku 2017 postupně klesá podíl zastánců přímé volby ve prospěch volby širším shromážděním volitelů," uvedli autoři průzkumu CVVM.

Přímá volba prezidenta má podporu v celé společnosti, mezi její zastánce častěji patří respondenti, kteří důvěřují prezidentovi, dotázaní s nižším vzděláním a lidé, které by ve volbách volili KSČM, ANO nebo SPD. Naopak menší podporu přímé volbě vyjadřují lidé, kteří by zúžili pravomoci prezidenta. Pro parlamentní volbu prezidenta se častěji vyjadřují dotázaní s vysokoškolským vzděláním, respondenti řadící se k pravici či pravému středu, ti, kteří nedůvěřují prezidentovi, a také potenciální voliči TOP 09, ODS a KDU-ČSL.

Pro 43 procent procent lidí není podstatné, zda se kandidát na prezidenta angažuje či dříve angažoval v politice, nebo dosud stál mimo politické dění. Více než čtvrtina označila za nejvhodnějšího adepta politika, který není členem žádné strany. Desetina dotázaných by vybrala osobu mimo politiku a devět procent oslovených člena politické strany. Jen pět procent respondentů považuje za nejvhodnějšího kandidáta předsedu politické strany.

Více než dvě pětiny občanů se shodují na tom, že by se prezident měl věnovat řešení i konkrétních otázek, nicméně jen ve výjimečných případech. Necelé tři pětiny (57 procent) dotázaných zastávají názor, že prezident má zasahovat do činnosti vlády, ale v omezené míře. Podle 64 procent lidí by prezident měl jmenovat všechny ministry vlády na základě doporučení budoucího premiéra.

"Česká veřejnost se dlouhodobě shoduje, že se prezident ČR má v zahraniční politice angažovat v souladu se směrem udávaným vládou a ministerstvem zahraničí. V aktuálním šetření zastává tento názor 60 procent dotázaných," uvedli analytici CVVM.