Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko vyslalo materiální pomoc Litvě v reakci na migrační vlnu

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Dva nákladní vozy s materiální humanitární pomocí dnes vyrazily z hasičského areálu ze Zbiroha na Rokycansku do Litvy. Náklad 20 stanů, 100 skládacích lůžek s matrací, 500 dek, 20 topidel a 500 spacích pytlů v hodnotě 3,2 milionu korun má pomoci se zvládáním vlny ilegální migrace, která proudí z Běloruska.

Konvoj s humanitární pomocí by měl do Litvy dorazit v sobotu, uvedla Klára Dlubalová z ministerstva vnitra, které kontingent uhradilo ze svého programu Pomoc na místě.

"Pro ČR je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii nebo její jednotlivé členské státy. V žádném případě nechceme, aby situace na litevsko-běloruských hranicích eskalovala, a proto musí následovat naše rychlá pomoc. S materiální pomocí vyrazili dnes naši hasiči a o další finanční pomoci na ochranu hranic jednáme," uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Situací na litevsko-běloruských hranicích se minulý týden ve Slovinsku zabývali ministři vnitra EU. Hamáček vyjádřil Litvě svou solidaritu a podporu a potvrdil, že Česko je připraveno Litvě pomoci finančně i materiálně a vysláním svých expertů v rámci evropských agentur Frontex a EASO.

Litevský prezident Gitanas Nauséda ve středu podepsal zákon, který omezuje práva migrantů nelegálně překračující hranice Litvy s Běloruskem. Od začátku roku na hranici zadrželi 2228 migrantů, což je sedmadvacetkrát více než za celý loňský rok, uvedla ve středu agentura TASS.

Agentura Interfax připomněla, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko před časem prohlásil, že západní země budou muset napříště bojovat proti pašování drog a nelegální migraci samy. Odpověděl tak na ostrou reakci Západu na vynucené přistání civilního letounu na lince Atény-Vilnius, po kterém běloruské úřady v Minsku zatkly opozičního novináře, jenž byl mezi cestujícími.

Litevský parlament minulý týden označil příliv migrantů přes Bělorusko za "hybridní agresi". Litva, která poskytla útočiště mnohým běloruským opozičním politikům, viní běloruský režim z toho, že cíleně umožňuje migrantům přecházet přes společnou hranici, která je současně vnější hranicí EU i schengenského prostoru volného pohybu osob. Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová naznačila, že Bělorusko nabízí migrantům lety do Minsku z Bagdádu a možná také z Istanbulu. Vilnius vyzval EU, aby zvážila zavedení dalších sankcí vůči Lukašenkovu režimu. Minsk podle Litvy migranty využívá jako "politickou zbraň" a prostředek nátlaku na EU za předchozí postihy. Evropská sedmadvacítka je uvalila mimo jiné kvůli porušování lidských práv a násilnému potlačování protestů, které propukly po loňských zpochybněných prezidentských volbách.

Litva již začala na hranici s Běloruskem budovat 550 kilometrů dlouhou bariéru s ostnatým drátem, která má příliv migrantů zastavit. Posily k ostraze litevských hranic vyslala agentura EU pro ochranu hranic (Frontex).

Témata:  Litva migrace

Aktuálně se děje

22. dubna 2024 14:14

Feri neuspěl s odvoláním, tříletý trest vězení za znásilnění platí

Exposlanec Dominik Feri půjde na tři roky do vězení za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, rozhodl odvolací soud v pondělí. Feri byl už loni v listopadu uznán vinným ve všech třech bodech obžaloby a potrestán nepodmíněným trestem v délce tří let. Někdejší politik, který vinu odmítá, se může dovolat k Nejvyššímu soudu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy