reklama

Kubera oznámil úmysl navštívit Tchaj-wan už loni. Sklidil za to kritiku od čínské diplomacie i prezidenta Miloše Zemana, podle něhož cesta není v ekonomickém zájmu ČR. Kubera 14. ledna, týden před svou smrtí, uvedl, že mise nemá protičínský charakter a nebude mít dramatické důsledky pro vztahy ČR s Čínou, která Tchaj-wan pokládá za svou součást.

Číňané cestu označili za porušení prohlášení o navázání strategického partnerství, které prezident Zeman podepsal při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v roce 2016. Hrad podle serveru v dopise od první věty varovali před důsledky případné Kuberovy cesty na Tchaj-wan.

"České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Tchaj-wanu předsedou Kuberou platit. Návštěva Tchaj-wanu předsedou Kuberou nikomu nepřispěje. Doufáme, že česká strana dodrží politiku jedné Číny a zruší tuto návštěvu, a tím zabrání porušování čínsko-českých vztahů," píše se v dopise.

"V posledních letech se česko-čínské partnerství nepřetržitě rozvíjí, což přináší českým podnikům hmatatelné výhody. Čína se již stala největším zahraničním trhem pro mnohé české společnosti, jako jsou Škoda Auto, Home Credit Group, Klavíry Petrof a další," zmiňuje dopis některé soukromé české firmy.

Kuberu a členy delegace pak komunistický režim varoval, že pokud cestu uskuteční, mohou zapomenout na to, že se pak ještě někdy podívají do pevninské Číny. "Předseda belgického senátu Jacques Brotchi, který Tchaj-wan navštívil v květnu 2019, již odstoupil z funkce a byl mu udělen celoživotní zákaz vstupu do Číny," je zmíněno v textu. Brotchimu přitom loni v květnu jen po volbách skončil mandát, připomíná server.

Kubera si podl webu dopis odnesl z Hradu v lednu i s přípisem šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka. "Cesta předsedy Senátu J. Kubery je v současné době krajně nevhodná. Lze předpokládat, že v důsledku cesty dojde ke zmražení česko-čínské relace na dlouhou dobu, a to jak na úrovni politické, tak na úrovni ekonomické, jak tomu bylo v roce 2009," píše ve svém stanovisku podle serveru Jindrák.

Narážel tím na přijetí tibetského duchovního vůdce dalajlamy tehdejším úřednickým premiérem Janem Fischerem v Praze. Na pozdější dotaz Aktuálně.cz reagoval Jindrák překvapeně, divil se, že zprávu má server k dispozici. "To je interní komunikace a určitě ji nepředával nikdo z mých podřízených, ani já jsem to nebyl, nedal jsem ji nikomu mimo úřad," sdělil serveru Jindrák. Připustil ale, že věc s Kuberou probíral.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení.