Co si Češi myslí o plošném uzavírání škol? Průzkum to jasně ukázal

V jarní vlně koronavirové epidemie vláda výuku na základních, středních, vyšších odborných i na vysokých školách zrušila od 11. března. Obnovovala se postupně v omezené míře od 20. dubna, žáci druhého stupně základních škol s výjimkou deváťáků ale zůstali doma až do konce školního roku. Děti, které nechodily do školy, učitelé vzdělávali na dálku.

V průzkumu v polovině září bylo proti opětovnému plošnému zavření škol 51 procent české veřejnosti, souhlas s uzavřením v případě zhoršení situace s nákazou vyjádřilo 42 procent lidí. Desetina se k věci neuměla vyjádřit. "Rozhodný souhlas s uzavřením škol při zhoršení situace s šířením koronaviru se častěji objevoval u mladých lidí ve věku 15 až 19 let a pak u nejstarší věkové kategorie, tedy u lidí starších 60 let, jinými slovy tedy především u samotných studentů a u důchodců," uvedlo CVVM.

Při případném uzavření škol se pro povinné vzdělávání na dálku na základním i středním stupni vyslovilo 66 procent Čechů, dobrovolná by výuka měla být podle zhruba pětiny. Proti distančnímu vzdělávání byla v obou případech méně než desetina dotázaných. Výrazně se přitom podle CVVM nelišily názory na distanční vzdělávání u lidí s dětmi, kterých se výuka na dálku na jaře týkala, a lidí bez takových dětí.

Zajištění distanční výuky bylo pro rodiče na jaře spíše snadné, uvedlo to 52 procent z nich. "Necelá polovina (46 procent) naopak uvedla, že zajištění této výuky považovali za obtížné," napsali autoři průzkumu. Mezi 5. a 20. zářím se dotazovali 951 lidí ve věku od 15 let.

Střední, vyšší odborné a základní umělecké školy se kvůli šíření nemoci covid-19 znovu uzavřely od tohoto pondělí v regionech označených na mapě rizika nákazy červenou nebo oranžovou barvou. Opatření se týká většiny Česka, platí zatím na dva týdny. Již dříve také v některých regionech musely na on-line výuku přejít vysoké školy.

Témata:  průzkumy,  COVID-19 koronavirus,  školství