reklama

Na Dole Darkov covidem-19 onemocněla více než stovka pracovníků i jejich rodinní příslušníci. "Začneme v pátek odpoledne a do neděle za účasti armády a zdravotnické záchranné služby budeme testovat asi 1000 havířů. Otestujeme celý Důl Darkov," řekla Svrčinová.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je nutné v dole situaci detailně prozkoumat. "Něco se tam děje, kdy dochází k masivnímu šíření. To se musí prověřit, aby nebylo nutné zavírat celý důl," řekl dnes novinářům Prymula. Míní, že se experti blíží do fáze, kdy bude možné šíření zmírnit. "Doufám, že se vše zvládne bez drastických opatření," dodal náměstek.

Testovat se začnou i příbuzní horníků, kteří měli tento týden pozitivní test na covid-19. Vzorky se odebírají až čtyři nebo pět dní po posledním kontaktu s nakaženým. "Tam je inkubační doba nejčastěji pět, šest dní, takže teprve začnou chodit na odběry. Po neděli budeme mít výsledky," řekla ředitelka.

Situací v OKD se bude v pondělí zabývat Krizový štáb Moravskoslezského kraje. "Další případná opatření vyplynou z výsledků víkendového plošného testování ve společnosti OKD. Pokud dojde ke zhoršení epidemiologické situace, připravujeme se na možnost vyhlášení stavu nebezpečí," uvedl hejtman Ivo Vondrák (ANO). Při vyhlášeném stavu nebezpečí by jako hejtman získal kompetence nařizovat krizová opatření na území kraje, jež teď nemá.

Zákaz návštěv bude platit jen pro krajská zařízení jako nemocnice, domovy seniorů a další sociální zařízení. Institucím jiných zřizovatelů hejtmanství obdobné opatření nařídit nemůže. "Přesto toto opatření doporučujeme i ostatním zřizovatelům a poskytovatelům v regionu," uvedl Vondrák.

V karvinských dolech pracuje zhruba 8400 lidí, přímo v Dole Darkov a na něm navazující úpravně uhlí pracuje 1800 lidí. Nákaza covidem-19 se tam začala šířit minulý týden, proto tam tento týden hygienici otestovali téměř 800 lidí. Našli mezi nimi devět desítek nakažených, kteří většinou neměli žádné příznaky nemoci. Podle posledních údajů tak onemocnělo na Dole Darkov 113 zaměstnanců a šest jejich rodinných příslušníků. Hygienici ale čekají nárůst počtu nakažených v rodinách.

Svrčinová řekla, že se nákaza zjistila také u jednoho zaměstnance na Dole ČSM. "Tam to byl jeden záchranář a nic víc jsme tam nezjistili. Sledujeme to, hlídáme to, ale zatím tam je jen ten jediný případ," řekla Svrčinová.

Pro Důl Darkov platí přísná opatření. Při vstupu si musí každý pracovník vydezinfikovat ruce a projít měřením teploty. Společnost zajistila pro všechny zaměstnance dezinfekční prostředky a roušky. Pro důlní pracovníky platí povinnost nosit respirátory, rukavice a ochranné brýle. Třikrát denně se dezinfikují společné prostory, šatny, výdejny a další místa. Na dolech se denně dezinfikují dopravní nádoby a vozy po dopravu zaměstnanců. Zaměstnanci z Dolu Darkov se nepřesouvají na jiná pracoviště, z čtyřsměnného se tam přešlo na třísměnný provoz a firma zkrátila pracovní dobu, aby se zaměstnanci z jednotlivých směn nepotkávali.

Hygienici by měli zahájit preventivní testování zejména ve větších ubytovnách, kde je největší riziko přenosu nákazy. Vedou se o tom jednání s cizineckou policií. Průběžné testování by měly v těchto místech zvážit i firmy. Opatření podniků pro návrat pracovníků k běžnému provozu by měla počítat s případnou další vlnou nákazy. Na dnešní tiskové konferenci Svazu průmyslu a dopravy ČR to řekl epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

"Když se podíváme na současná rizika a zmapujeme ohniska, jedno z frekventovaných je riziko ubytoven, kde se mixuje řada zahraničních dělníků," uvedl Prymula. Podle něj se pak z ubytoven může případně nákaza přenést do různých provozů ve firmách. Zmínil případ infekce v jedné z provozoven rychlého občerstvení, která souvisela právě s ubytovnou.

Testování hygieniků v ubytovnách se podle Prymuly připravuje. "Už je to v praktické realizaci. Jsou intenzivní jednání třeba s cizineckou policií, abychom vůbec věděli, jaké osoby tam jsou," uvedl. Podotkl, že pracovníci z ciziny nežijí ale jen v ubytovnách. "Řada dělníků bydlí různým způsobem, ne úplně zcela oficiálně, tam to riziko (nákazy) je ještě větší," řekl Prymula. Podotkl, že je obtížné od cizinců získat nejen informace, kde bydlí, ale také kde pracují. Řada z nich má práci načerno.

Firmy, které mají v ubytovnách zaměstnance, by je měly testovat i samy. "Není to otázka pravidelného testování, ale pokud se tam dělníci sjeli nově, tak asi nebude od věci, se na ně podívat," řekl Prymula. Na škodu podle Prymuly není ani to, aby firmy preventivně testovaly pracovníky, kteří nejsou pendlery. Doporučoval by metodu PCR, tedy výtěrem z nosohltanu.

Zaměstnavatelé by se měli podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje víc zajímat o to, kde jsou jejich zaměstnanci ubytováni. Vyzval firmy, aby situaci na ubytovnách svých dělníků sledovali.

Zaměřit se na to chce třeba automobilka Škoda Auto. "Musíme se tomu intenzivně věnovat. Ne všechny ubytovny nám ale patří. Mají je ostatní firmy, ne všechny musí přistupovat k opatřením stejně odpovědně," řekl člen představenstva automobilky Bohdan Wojnar.

Podle Prymuly by měly podniky zaměstnance kontrolovat u vstupu, a to alespoň měřením teploty. V provozu by měly pracovníky oddělit prostorově či směnami. Lidé, kteří spolu běžně nepracují, by se neměli stýkat ani třeba na obědě.

Společnosti by se podle Prymuly měly také připravit na případnou druhou vlnu nákazy. Předem by se měly zásobit ochrannými pomůckami a vědět, jak by je zajistily, pokud by po nich poptávka zase vzrostla a byl jich na trhu nedostatek. Uzavírání celých podniků by mělo být podle Prymuly spíše výjimečné, jen pokud by se nákazu nepodařilo izolovat. Týkalo by se také spíš malých firem, ne velkých závodů.