Fiala neočekává další odchody firem kvůli dani, euro Česko zatím nepřijme

"Co bude v roce 2030, uvidíme. Já se na tuto otázku, mluvím sám za sebe, nedívám ideologicky. Pro mě je to skutečně otázka, co je výhodné pro ČR a české občany. Nyní ta situace je taková, že v průběhu tohoto volebního období a tedy působení vlády, v jejímž čele mám tu čest stát, přijetí eura nebude aktuálním tématem," konstatoval premiér.

Uvedl, že vláda podniká kroky vedoucí k naplnění maastrichtských kritérií, tedy podmínek pro přijetí eura. „Ale současně jsme se nedohodli na tom, že bychom přijímali euro, protože to v tuto chvíli nepovažujeme za reálné. A ČR v průběhu našeho volebního období euro přijímat nebude,“ řekl. Dodal, že názory na výhodnost přijetí společné evropské měny se liší i u odborníků.

Předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Pekarová Adamová v sobotu ohledně přijetí společné evropské měny uvedla, že tento závazek sice v nynějším programovém prohlášení kabinetu není, v programu příští vlády by už ale stanovení data být mělo.

ČR přistoupí k závazku snížit emise metanu nejméně o 30 procent

Česko se chystá na nynější klimatické konferenci přistoupit ke globálnímu závazku snížit do roku 2030 nejméně o 30 procent emise metanu v porovnání s rokem 2020. Tímto krokem chce česká strana vyjádřit svoji podporu celosvětovému úsilí omezit emise tohoto plynu. Novinářům to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na klimatickou konferenci OSN v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Informoval také, že se pokusí tuto příležitost i ke dvoustranným jednáním nejen s politiky, ale i s reprezentanty důležitých firem. Premiér se účastní konference také jako představitel země předsedající v Radě EU.

Jako příklad uvedl setkání s výkonným ředitelem norské energetické společnosti Equinor Andersem Opedalem. "S ním chci mluvit o možnost spolupráce, která by České republice mohla zajistit spolehlivý zdroj ropy a především zemního plynu," popsal.

"Česká republika je přesvědčena, že musíme dosáhnout dohody na globální úrovni, protože pokud se nám to nebude dařit, tak v tom případě by EU a tedy i ČR čelily negativním dopadům na průmysl a ekonomiku," řekl premiér.

Premiér má v programu třídenní cesty mimo jiné bilaterální jednání s prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím či setkání s českými vojáky. Příslušníci českého kontingentu mise MFO (Multinational Force and Observers) mají na základně nedaleko od Šarm aš-Šajchu za úkol dohlížet na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. V rámci summitu premiér vystoupí na plenárním zasedání s projevem, zúčastní se kulatého stolu k hospodaření s vodou a otevře panelovou diskusi o podpoře vzdělávání v klimatických změnách. "My se musíme naučit naslouchat všem vědecky podloženým názorům a řídit se odborným poznáním a být schopni toto i zprostředkovávat mladým lidem," poznamenal Fiala.

Konference usiluje o společný postup v boji proti globálnímu oteplování. Podle dnešních informací agentury Reuters se delegáti v úvodu shodli, že projednají, zda by měly bohaté státy vyplácet kompenzace chudším zemím ohroženým klimatickými změnami. Klimatická konference COP27 se letos poprvé od roku 2016 koná v Africe. Potrvá dva týdny a očekává se, že se na ní sjede kolem 45.000 účastníků z téměř 200 zemí včetně představitelů Evropské unie, amerického prezidenta Joea Bidena či britského premiéra Rishiho Sunaka.

První klimatická konference se konala v roce 1992 v brazilském Riu de Janeiro. S krátkým přerušením do roku 1995 jednají o otázkách ochrany klimatu státy světa znovu každý rok, pokaždé v jiném městě. Nejvýznamnější klimatické summity s důležitými závěry se konaly v roce 1997 v Kjótu, v roce 2009 v Kodani a v roce 2015 v Paříži.

Premiér Fiala neočekává další odchody firem kvůli dani z neočekávaných zisků

Fiala neočekává další odchody firem z tuzemska kvůli zavedení takzvané daně z neočekávaných zisků, kterou v pátek schválila Sněmovna a která dopadne na energetické firmy a banky. Premiér to dnes řekl novinářům před odletem na klimatickou konferenci OSN do Egypta. V případě firmy EP Commodities z Energetického a průmyslového holdingu (EPH) miliardáře Daniela Křetínského šlo podle něj o specifický problém.

Premiér připomněl, že ve Sněmovně byl ve hře pozměňovací návrh poslance ODS Jiřího Havránka a dalších, který ze systému daně vyjímal obchodníky s komoditami. Podle něj se tak snažil omezit riziko, které firmě hrozilo. "To znamená to, co dopadá na společnost pana Křetínského v nějaké formě, a to je to, že by se zdaňovaly i věci, které se vlastně neodehrávají v České republice," řekl. Na to podle něj firma reagovala. "Z toho také vyplývá, že neočekávám, že by další firmy následovaly toto rozhodnutí, a že by to jakkoli oslabilo ten celkový zisk, který předpokládáme, protože toto je opravdu velmi specifická situace, velmi specifický problém," dodal.

Pozměňovací návrh nebyl přijat, protože na něm nebyla shoda v koalici, doplnil Fiala. "Nedokázali jsme přesvědčit některé naše partnery, že je toto správná cesta," poznamenal. Poslanci jako hlavní důvod svého pozměňovacího návrhu uvedli, že specializovaní obchodníci s energetickými komoditami nejsou vázáni na území konkrétního státu, v němž působí, jako je tomu u jiných energetických společností, které mají na území jednotlivých států svůj majetek. Zdanění by podle poslanců vytlačilo tyto firmy do zahraničí.

Také bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok dnes v Otázkách Václava Moravce v České televizi řekl, že rozhodnutí EPH pokládá spíš za výjimku. "Je to specifický případ, ta společnost, jestli jsem to správně pochopil, je obchodním uzlem, který má příjmy z České republiky ve výši jednoho procenta všech příjmů. Já myslím, že to je výjimka, která se nebude opakovat," uvedl. "Mě nezlobí to, že se jeden postižený subjekt ozve, to je jasné, to se bude vždycky dít, nikdo neplatí rád vyšší daně," dodal s tím, že výhrady má vůči celému projektu daně z neočekávaných zisků.

"Já bych čekal, že když si Daniel Křetínský v některých momentech přichází za státem pro podporu, tak v jiné momenty zase dokáže být dostatečně solidární," komentoval dnes diskusním pořadu Partie CNN Prima News ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) začátkem září uvedl, že schválil žádosti skupiny EPH Daniela Křetínského a skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače o půjčku na zálohy, které musí výrobci elektřiny skládat při obchodování na energetické burze. Důvodem byly vysoké zálohy, které bylo nutné platit kvůli vysokým cenám na burze. Již dříve takto stát podle Síkely poskytl půjčku státem kontrolované firmě ČEZ.

"Pan Křetínský to prostě vypálil, vypálil to mediálně. A já si myslím, že teď je otázka, jestli to skutečně bude realizovat, nebo ne," řekl ve stejném pořadu bývalý předseda Sněmovny a nynější předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO). "Jestliže zároveň ale jeho společnosti tahle republika v mnohém přišla v minulosti vstříc, tak by taky měl při svém rozhodování tohle zvážit," dodal.

Témata:  Petr Fiala ,  EUR (euro)