reklama

"Mám za potvrzené, že pan ministr Hamáček do Moskvy chtěl jet a jeho tvrzení o tom, že to byla kamufláž, není pravdivé," uvedl Láska.

Výbor si na dnešní jednání pozval ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO), ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna a ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO), která se ale omluvila. Pozvání naopak přijal exministr zdravotnictví Jan Blatný.

Láska potvrdil, že Blatného účast souvisela s informacemi, podle nichž bylo cílem Hamáčkovy cesty do Moskvy zajištění ruské protikoronavirové vakcíny Sputnik V. Blatný ani Metnar obsah jednání výboru při odchodu nechtěli komentovat.

Policie řeší u Hamáčkovy cesty do Moskvy podezření ze dvou trestných činů

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila úkony trestního řízení v případě neuskutečněné cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy.  Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej na dotaz ČTK sdělil, že podezření se týká spáchání dvou trestných činů, konkrétně ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.

Ibehej dále zopakoval, že okolnostmi Hamáčkovy cesty se policejní centrála začala zabývat z vlastní iniciativy. Doplnil, že věc dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze. "Vzhledem k tomu, že přípravné řízení je neveřejné, NCOZ k věci zatím nebude poskytovat žádné další informace," uzavřel.

Seznam Zprávy tvrdí, že Hamáček chtěl odcestovat do Moskvy, aby tam získal vakcíny proti covidu-19 výměnou za informace o vyšetřování výbuchu muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za nimiž stáli podle českých bezpečnostních složek příslušníci ruské vojenské tajné služby GRU. Hamáček to popírá, na autory článku podal trestní oznámení a na server plánuje podat žalobu, kterou chce po vydavateli požadovat deset milionů korun.

Ohrožení utajované informace se dopustí ten, kdo "vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu s cílem vyzradit ji nepovolané osobě, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaci nebo kdo takovou utajovanou informaci nepovolané osobě úmyslně vyzradí". Sazba se liší podle stupně utajení informace, uložit lze až 12 let vězení a trestná je i příprava činu. Stejně vysoký trest je možné uložit také v nejzávažnějších případech zneužití pravomoci úřední osoby. Příprava tohoto činu je rovněž trestná.