reklama

Poslanci a senátoři jsou znepokojeni "represemi, odpíráním volebního práva milionům ruských občanů a znemožněním účasti na volebním procesu opozičním politikům." Potvrzuje to podle nich například nedávné zadržení poslance petrohradského zákonodárného sboru Maxima Reznika, kterého v červnu ruské úřady obvinily z nákupu marihuany, nebo opozičního politika a bývalého poslance Dmitrije Gudkova.

Politici také zmínili případ historika Jurije Dmitrijeva, známého odhalováním zločinů komunistického diktátora Josifa Stalina. Dmitrijevovi nejvyšší soud ruské Karélie loni zpřísnil trest vězení z 3,5 let na 13 let za údajné sexuální násilí na adoptované dceři. Tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) to označil za skandální.

Zákonodárci dále upozornili na to, že řada neziskových organizací a médií byla v poslední době zařazena na seznam takzvaných zahraničních agentů nebo nežádoucích organizací. Ruští zákonodárci také nedávno schválili zákon, který zakazuje členům a sponzorům organizací prohlášených za extremistické či teroristické, aby se ucházeli o veřejné funkce. Za takové organizace jsou podle českých politiků označovány i prodemokraticky smýšlející skupiny, například spolky opozičníka Alexeje Navalného.

Za neakceptovatelné politici mají také snahy o snížení transparentnosti volebního procesu. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) mimo jiné do Ruska nevyšle své pozorovatele, protože Moskva omezila počet zástupců organizace, kteří mohou na hlasování dohlížet. Krok zdůvodnila pandemií covidu-19, informovala agentura Reuters, podle níž to bude poprvé od roku 1993, co se zástupci OBSE na ruské volby nevypraví.

"Vyzýváme proto představitele ruské vlády, aby neprodleně ukončili sérii represí proti vlastním občanům, umožnili konání demokratických a svobodných voleb a také nezávislou kontrolu volebního procesu jak mezinárodním společenstvím, tak ze strany ruských občanů a místních iniciativ. Kromě toho požadujeme propuštění politických vězňů a zastavení stíhání předáků ruské opozice i dalších stovek a tisíců občanů, kteří je v uplynulých měsících podpořili," uvedli Přátelé svobodného Ruska.

Za absurdní považují prohlašování opozičních struktur za extremistické. "Vyzýváme k přehodnocení tohoto stanoviska a rovněž ukončení kampaně očerňující mnohé ruské neziskové organizace a mediální iniciativy, které prosazují transparentnost volebního a rozhodovacího procesu v Ruské federaci," dodala iniciativa. Přeje si, aby se Rusko vrátilo k mezinárodní spolupráci a obnovilo korektní vztahy se západem včetně České republiky.

Pod výzvou jsou podepsáni například poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová, senátor za STAN Marek Hilšer, pirátský poslanec Jan Lipavský, poslanci KDU-ČSL Ondřej Benešík a Jan Bartošek nebo poslanec ODS Pavel Žáček.