Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak očkovat důchodce a postižené? Vyvstal velký problém

Očkování, ilustrační foto
Očkování, ilustrační foto
Foto: Pixabay

V seniorských domovech a domovech se zvláštním režimem pobývají asi 2,5 procenta lidí nad 65 let. Valná většina seniorů a seniorek v Česku tak žije doma. Vyplývá to ze statistických údajů ze sociální a demografické ročenky. Podle dat je v domovech seniorů a v domovech se zvláštním režimem celkem asi 55.000 lidí. Víc než 65 let má zhruba pětina obyvatel republiky. Je jich přes 2,13 milionu. Celkem 441.100 z nich bylo pak už 80 let.

Vláda zdůrazňuje nutnost ochrany seniorů před koronavirem. V poslední verzi své strategie očkování z 22. prosince počítá s tím, že nejdříve mají vakcínu v lednu a únoru vedle zdravotníků, nemocničních pacientů nad 65 let a s vybranými chorobami, praktiků, záchranářů, hasičů, policistů a vojáků dostat klienti a pracovníci domovů seniorů a domovů se zvláštním režimem.

V domovech seniorů a v domovech se zvláštním režimem je celkem 57.600 míst. V zařízeních pobývá ale podle poslední statistické ročenky sociálních věcí asi 55.000 klientů a pracuje kolem 53.600 zaměstnanců, většina se přímo stará o klienty. V těchto dvou druzích služeb by tak očkování mělo dostat víc než sto tisíc lidí, pokud by o ně tedy měli všichni zájem.

Podle očkovací strategie mají ministerstvo práce a kraje vytipovat domovy, kde je potřeba očkovat. Mají zjistit počet zájemců i možnosti naočkování tamním praktickým lékařem. Státu nepatří žádný z domovů. Kraje a obce zřizují dvě třetiny domovů pro seniory a téměř tři pětiny domovů se zvláštním režimem. Zbytek provozují církve, neziskové organizace a další subjekty.

V lednu má do ČR dorazit 357.900 dávek vakcíny pro 179.000 lidí, v únoru pak 640.750 dávek pro 320.400 lidí. Jen lidí nad 80 žije v Česku přes 441.000. Z nich 30 procent bydlí podle dat statistického úřadu na venkově v obcích, které mají méně než 3000 obyvatel. Je to 129.000 lidí po osmdesátce.

Valná většina seniorů nepobývá v ústavních zařízeních a je doma. Nejvíc obyvatel nad 80 let mají velké kraje, a to Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj. V každém z nich je přes 50.000 osmdesátníků a starších. Lidé nad 65 let ve všech krajích tvoří víc než 18 procent obyvatel, v některých pak přes 20 procent. Jihočeský kraj už oznámil, že chce do prázdnin naočkovat ne lidi nad 65 let, ale lidi nad 60 let. Podle vládní strategie by se mělo v Česku očkovat celkem 6,95 milionu lidí a tato akce má skončit za rok a půl v červnu 2022.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli v diskusním pořadu televize Prima a na svém facebooku oznámil, že lidé nad 80 let se budou moci k očkování zaregistrovat od poloviny ledna a ostatní pak od února. Jak by měla registrace vypadat, není zatím jasné. Dosud se objevily informace o internetovém registračním systému.

Internet podle statistiků nikdy nepoužily téměř dvě třetiny lidí nad 75 let. Celkem je jich 525.400. Denně nebo skoro každý den se připojuje 12 procent pětasedmdesátiletých a starších obyvatel republiky, tedy asi 99.100. Žádnou zkušenost s internetem nemá ani 30 procent lidí mezi 65 a 74 lety, je jich 385.100. Podíl uživatelů internetu se pak liší i v jednotlivých krajích. V Praze je na síti aspoň jednou týdně 64 procent lidí nad 55 let, v Olomouckém kraji 43 procent.

Řada starších lidí bude mít také problém se na očkování dostat. Seniorské organizace upozorňují na to, že mnohé seniorky a senioři i týdny nevyjdou z bytu, a to kvůli bariérám či jiným obtížím. Zmiňovala to opakovaně i ministryně práce Jana Maláčová. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) při představení krajské očkovací strategie uvedl, že vládě navrhne zavedení placeného dne volna pro ty, kteří člena rodiny nad 70 let na očkování dopraví. Šéf České lékařské komory Milan Kubek řekl, že očkování musí za lidmi a není možné je "někam vyhnat". 

Rada postižených žádá vytvoření mobilních očkovacích týmů

Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) žádá vytvoření mobilních týmů, které by očkovaly lidi s vážným handicapem doma. Na tiskové konferenci to dnes řekl předseda NRZP Václav Krása. Podle rady vládní strategie očkování na lidi s vážnými zdravotními omezeními nepamatuje. "Jsou tisíce lidí s těžkým zdravotním postižením nebo těžkými nemocemi, kteří se nebudou moci dostavit do očkovacích center. Center je poměrně málo. Vypadá to, že se v nich bude stát na očkování fronta, což pro tyto lidi není možné," uvedl Krása.

Rada zmiňuje ty, kteří jsou závislí na pomoci a pobírají dva nejvyšší příspěvky na péči, tedy čtvrtý a třetí stupeň této podpory od státu. Je jich kolem 140.000. Podle odhadu NRZP zhruba 90.000 z nich žije doma. Omezené možnosti dorazit na očkování by mohly mít pak dvě třetiny, tedy asi 60.000 lidí. "Lidí, kteří se chtějí nechat očkovat, je několik desítek tisíc," podotkl Krása.

Rada žádá zařazení vážně handicapovaných i jejich pečujících do výčtu těch, kteří mají dostat vakcínu přednostně. Celkem počítá asi se 100.000 osob. Na přednostním seznamu jsou teď zdravotníci z nemocnic, praktici, nemocniční pacienti nad 65 let či s vážnými chorobami, obyvatelé a pracovníci domovů seniorů a domovů se zvláštním režimem, policisté, hasiči a vojáci.

Podle návrhu NRZP by praktický lékař postiženého a jeho pečujícího o očkování informoval. Pokud by o ně měli zájem, nahlásil by je s potřebnými údaji mobilnímu týmu. Ten by je pak naočkoval u nich v domácnosti, podle zdravotního stavu by se zvolila i nejvhodnější vakcína, popsal Krása.

"Epidemie komplikuje lidem s postižením život víc než ostatním. Většina lidí zůstává doma a nevychází. Spoléhá na pečující. Problém je velký. Očkování by je trochu osvobodilo a umožnilo normální pohyb," uvedl Krása. Obává se, že ČR v přípravě a rychlosti vakcinace zaostává. Dopad to může mít na počet nakažených i následné zdravotní obtíže kvůli omezení péče v nemocnicích, dodal šéf rady.

Témata:  COVID-19 koronavirus důchodci očkování domov důchodců obyvatelstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

24. dubna 2024 18:02

Joe Biden podepsal návrh zákona o pomoci Ukrajině, Tchaj-wanu a Izraeli

Americký prezident Joe Biden podepsal návrh zákona o pomoci pro Ukrajinu, Tchaj-wan a Izrael, což znamená, že Spojené státy vyčlení na balíček pro Kyjev přibližně 61 miliard dolarů. Několik hodin předtím ho podpořil Senát.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy