Koronavirus obrátil Česko vzhůru nohama, zlom přišel 19. března

Vzhledem k růstu nakažených, průběhu nemoci a podmínce dvojího negativního testu pro prohlášení za uzdraveného trvalo poměrně dlouho, než se zlomila křivka aktuálně nemocných směrem dolů. První uzdravení byli sice hlášení již 16. března, teprve o čtyři týdny později ale začal klesat počet nakažených - ještě 11. dubna bylo 4775 lidí s prokázanou nákazou, o den později to bylo o 20 méně. V půlce května začal počet nemocných opět růst, ovšem jen mírně a mnohem rychleji roste počet uzdravených.

Tři týdny po potvrzení první nákazy byl ohlášen první mrtvý, u kterého testy potvrdily přítomnost koronaviru. Jednalo se o pětadevadesátiletého muže, který trpěl řadou zdravotních problémů. Právě z řad seniorů nad 75 let pocházejí dvě třetiny mrtvých s nemocí covid-19 (se započítáním lidí nad 65 let to je dokonce přes 90 procent mrtvých). Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem postupně rostl (17. května překročil hranici 300), jen vzácně ale nárůst činil víc než deset denně.

V rámci Evropské unie patří ČR k méně zasaženým zemím, třeba podle počtu nakažených na milion obyvatel je s více než 860 případy na 17. místě (nejhorší je situace v malém Lucembursku a pak Španělsku s více než 6000 případy na milion obyvatel). Také podle počtu mrtvých nakažených novým typem koronaviru je Česká republika až na konci druhé desítky (18. místo s 30 mrtvými na milion obyvatel), nejhorší je situace v Belgii (přes 810), Španělsku (zhruba 580) a Itálii (přes 550).

Omezení běžného života:

K prvním opatřením přikročila ČR 10. března (ten den počet nakažených dosáhl 63), Bezpečnostní rada státu od následujícího dne zrušila na neurčitou dobu výuku na všech stupních škol kromě mateřských. Výraznější omezení pak přišla s vyhlášením nouzového stavu 12. března, o dva dny později vláda uzavřela obchody až na potraviny, drogerie či lékárny. Dalším krokem byl zákaz volného pohybu lidí od 16. března (skončil 24. dubna), od 19. března přibyla povinnost nosit roušky.

Nouzový stav nakonec platil až do 17. května, tedy 66 dní, nejdéle v historii ČR, navíc na celém území země. Zavedená omezení - včetně zákazu překračování hranic - se rozvolňovala jen pomalu, první menší vlna otevírání obchodů přišla 27. dubna, druhá 11. května. Za zvýšených hygienických opatření se tehdy otevřely další obchody, po omezeném provozu vysokých škol se přidaly poslední ročníky základních a středních škol, nejnověji se počátkem tohoto týdne také první stupeň ZŠ.

Další uvolňování opatření závisí na epidemiologické situaci, třeba od 25. května už je povinné nošení roušek jen ve vnitřních prostorech nebo pokud jsou lidí blíže než dva metry (řada lidí je ale nosí i nadále). Od začátku června (a poté od 8. června) by se v omezeném rozsahu měly otevřít střední školy a druhý stupeň škol základních. Postupně by také měl růst počet lidí na hromadných akcích, nyní je hranice 300.

Hranice a cestování:

Už dva a půl měsíce jsou pro většinu lidí uzavřené hranice. Výjimky platily například pro řidiče kamionů nebo později také pro takzvané pendlery, tedy lidi, kteří denně dojíždějí do ciziny za prací. Zákaz vstupu cizinců na území ČR a cest Čechů do zahraničí, zavedený 16. března, sice od 24. dubna neplatí, překážku pro překračování hranic ale představuje povinnost předložit při návratu negativní test na koronavirus. Uzavřené jsou navíc Polsko a pro delší cesty Slovensko.

Od 26. května česká vláda otevřela hraniční přechody, dosud hlídané policií, a od stálých kontrol přešla na namátkové dále od hranic. Vlády evropských zemí pak v posledních týdnech jednají o obecném uvolnění pravidel, které by se mělo týkat zejména zemí s podobnou epidemiologickou situací. Z politických jednání vyplynulo, že od 15. června by se mohly i pro turisty otevřít české hranice se sousedy s výjimkou Polska, mohlo by se cestovat do Maďarska nebo přes Slovinsko do Chorvatska.

Nejdále jsou zatím jednání se Slovenskem a Maďarskem, od středy 27. května mohou občané těchto zemí cestovat do ostatních státu bez negativného testu a bez karantény, pokud se ovšem vrátí do 48 hodin.

Pomůcky proti šíření koronaviru:

Po vypuknutí pandemie koronaviru se rychle ukázalo, že Česká republika nemá pro tuto mimořádnou situaci dostatečné zásoby nejen roušek (povinných mimo domov od 19. března), ale ani dalších ochranného vybavení určeného především pro zdravotníky. Kvůli nedostatku roušek proto patřily galanterie a prodejny textilu mezi obchody, které mohly mít otevřeno i v době téměř úplného zákazu fungování prodejen (výjimka už od počátku platila také pro potraviny, drogerie nebo lékárny).

Nedostatek dalších ochranných prostředků se pak vláda snažila řešit urychlenými nákupy z Číny, kde ve stejné době nakupovala toto zboží i většina zemí světa. První letecký speciál přistál v Praze 18. března, poté následovaly další lety, na které byl nasazen i obří ukrajinský An-124 Ruslan ve službách NATO. Celkem bylo do začátku května do ČR leteckým mostem dopraveno přes 2000 materiálu, někdy se ale vyskytly pohybnosti o kvalitě dodaných roušek či ochranných obleků.

Témata:  COVID-19 koronavirus,  Česká republika