Kvůli mrtvici umírá kolem 8000 lidí za rok, po pandemii jich podle lékařů bude méně

Novinářům to dnes řekl primář Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole Aleš Tomek. Pro úspěšnost léčby je podle něj nejzásadnější včasná pomoc, lidé by neměli váhat s voláním záchranné služby.

V roce 1974 zemřelo na cévní mozkovou příhodu v české části Československa více než 21.500 lidí, počty postupně klesají. V roce 2011 bylo zemřelých 10.800, v roce 2018 necelých 8000.

"Zhruba třetina lidí dorazí v časovém limitu, dvě třetiny přijde pro léčbu pozdě," řekl Tomek. Apeloval proto, aby si lidé včas volali pomoc zdravotnické záchranné služby, která pacienta odveze do specializovaného centra. Nejdůležitější je, aby se případný zásah, ať už léky nebo operativně, stihnul do 48 hodin od prvních příznaků, uvedl.

Těmi zásadními je ochrnutí končetin, pokles koutku nebo porucha řeči. Z těch vedlejších například náhlá porucha zraku, rovnováhy nebo vědomí či snížení vnímání dotyku na jedné části těla nebo extrémní bolest hlavy.

V nemocnici pak lékaři podle Tomka dokážou včetně všech vyšetření od příjezdu sanitky v průměru pacienta dostat na operační stůl za 22 minut. V roce 2004 byl tento čas přes 70 minut. Přesto zemře do 30 dní od cévní mozkové příhody 12,5 procenta pacientů. Ostatní mají vyšší riziko, že se u nich mrtvice objeví znovu. Podle lékařů je proto zásadní určit její příčinu. U 88 procent pacientů je uzavřená přímo mozková céva, u ostatních cévní mozkovou příčinu způsobí krvácení.

Rizkovými faktory pro vznik mrtvice je zejména věk, potom srdeční onemocnění, diabetes, omezita, fyzická neaktivita, kouření, vysoký krevní tlak nebo vysoká hladina cholesterolu.

U zhruba třetiny příhod lékaři jako příčinu určí problémy se srdcem, z nich 90 procent má fibrilaci síní. Ročně je tato arytmie podle Mariána Fedorca z 1. interní kliniky - kardiologické Fakultní nemocnice v Olomouci nově diagnostikovaná u téměř 60.000 lidí, celkově jich s ní žije více než půl milionu. U dalších 20 procent pacientů lékaři příčinu mozkové příhody neurčí, předpokládají ale, že u části z nich jde právě o zatím nezachycenou fibrilaci síní.

Možností, jak u pacientů tuto arytmii odhalit, mají lékaři několik. Ideální je ho sledovat dlouhodobě. Používají se proto například přístroje, které má pacient připojené k tělu, které srdeční tep monitorují, v případě rizikových pacientů se mohou i voperovat přímo do těla. Podezření může ukázat i nositelná elektronika, například některé chytré hodinky. Lékaři ale varují, že nejsou příliš přesné.

Témata:  Češi,  lékaři