reklama

Evropský blok od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu sankční seznam několikrát rozšířil a v současnosti na něm figuruje 1217 osob a 108 subjektů. K prodloužení platnosti postihů je potřeba jednomyslná shoda členských zemí. Maďarsko tento týden stáhlo svou hrozbu, že bude prodloužení vetovat. Budapešť chtěla podle informací některých médií vyřadit ze sankčního seznamu trojici ruských oligarchů.

"Určitě k tomu dojde. Vím, že na pracovní úrovni byly nějaké drobné dohady, ale nemám žádné informace, že by se balík jako takový nepodařilo prodloužit," řekl Lipavský.

"Nejsme ve fázi, kdy bychom potřebovali přijímat další sankce. Potřebujeme odpracovat to, co již bylo přijato, to jsou energie," doplnil ministr. Evropa se usnesla na tom, že chce eliminovat závislost na ruských energetických zdrojích, což vytváří tlak na společnost a na přijímání národních opatření na pomoc občanům či podnikům.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj dnes uvedl, že ukrajinské síly od začátku září osvobodily přes 3000 kilometrů čtverečních území na severovýchodě země. Podle Lipavského je to důkazem toho, že se Ukrajina dokáže bránit i s pomocí Západu. Země podle něj musí obhájit svoji územní celistvost včetně Krymu, je i v zájmu České republiky a její bezpečnosti, aby se ubránila.

Přes postup ukrajinských sil je ale podle ministra nutné být připraven na všechny scénáře a nepolevit v podpoře Ukrajiny. Bývalý velvyslanec v Rusku i na Ukrajině, poslanec a kandidát SPD na prezidenta Jaroslav Bašta uvedl, že ruské neúspěchy budou mít velký dopad na tamní veřejné mínění, dají se podle něj očekávat z ruské strany asymetrické odpovědi. Obává se toho, aby Rusko nepřistoupilo k oficiálnímu vyhlášení války. Konflikt dosud nazývá speciální vojenskou operací.

Bašta upozornil na roli Číny, jež podle něj skrze prostředníky - Írán a Severní Koreu - Rusku pomáhá. Podle Lipavského se Čína drží stranou, západní sankce vůči Rusku jsou podle něj pro ni zdviženým varovným prstem.