reklama

Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. S ohledem na to, že ekonomika letos i v roce 2022 očekává solidní vzestup, je takto vysoký schodek absolutně nepřijatelný, sdělila dnes ČTK v reakci na návrh MF předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Celkové výdaje rozpočtu by měly být příští rok 1875,7 miliardy korun a příjmy 1485,7 miliardy korun.

Proti letos schválenému rozpočtu má být podle MF dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o 100 miliard korun, zejména díky zvýšení příjmů z daní o 57,5 miliardy korun. Dále jde o vyšší příjmy z EU a vyšší výběr pojistného a snížení výdajů o zhruba deset miliard korun. "Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi," uvedla Schillerová.

"Zatímco ministerstvo hovoří o značné konsolidaci státního rozpočtu, ve skutečnosti je naplánován schodek ještě vyšší než v kritickém roce 2020," upozornila Zamrazilová.

Prioritami rozpočtu jsou podle ní úspory na provozu státu, investice za 189 miliard korun, růst důchodů o 758 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč, navýšení počtu pedagogů o 3159, policistů o 1000 a vojáků o 550. "Se stovkami úředníků se naopak rozloučíme, například v resortu financí, který opustí 188 zaměstnanců," uvedla Schillerová. Materiál podle ní nepočítá s růstem objemu platů státních zaměstnanců.

Návrh důchodové novely, kterou dnes vláda schválila, počítá s tím, že starobní, invalidní a pozůstalostní důchody by se mohly v lednu po zákonné valorizaci zvýšit ještě o dalších 300 korun. To si podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí příští rok vyžádá 10,6 miliardy korun navíc, v příštích třech letech pak celkem 32,6 miliardy Kč. "Já jsem položku 10,6 miliardy už zapracovala do prvního návrhu státního rozpočtu," uvedla dnes po jednání vlády ministryně financí. Podotkla, že musela seškrtat jiné výdaje, "aby na tuto položku bylo". Podle zákonných pravidel by od ledna měl vzrůst důchod v průměru o 458 korun.

Úřad zároveň upozornil na to, že v následujících týdnech budou pokračovat diskuse o zvýšení plateb do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Proto je MF v prvním návrhu rozpočtu nezohlednilo. Zvýšení těchto plateb ale podle úřadu nebude mít vliv na výši schodku. "Nebude-li v plném rozsahu kompenzováno (pozn. zvýšení plateb) vyššími daňovými příjmy s ohledem na akcelerující se ekonomický výkon v pro státní rozpočet klíčové červencové makroekonomické prognóze, bude výpadek řešen proporcionálními úsporami v jednotlivých kapitolách dle rozhodnutí vlády," upozornilo MF.

Šéf VZP Zdeněk Kabátek v neděli uvedl, že bez navýšení plateb státu za státní pojištěnce jsou zdravotní pojišťovny schopné hradit zdravotní péči bez problémů do konce roku 2022. Navýšení plateb o 200 korun by zvýšilo příjmy systému zdravotního pojištění o 14,3 miliardy korun a hrazení péče by bylo bez problémů i v roce 2023. V opačném případě by vznikl zhruba desetimiliardový dluh. Loni byla měsíční platba navýšena o 500 korun, letos o dalších 200 korun na nynějších 1767 korun.

MF informovalo, že materiál předkládá vládě v souladu s harmonogramem rozpočtových prací. "Dokument stanovuje základní předpokládané parametry budoucího státního rozpočtu, které budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu," uvedl úřad.