Ministerstvo financí zlepšilo odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok

Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. V předchozí dubnové prognóze počítalo letos s růstem o 3,1 procenta a příští rok o 3,7 procenta. Loni ekonomika klesla kvůli dopadům pandemie covidu-19 o 5,8 procenta.

Úřad zároveň informoval o tom, že prognóza bude sloužit jako východisko pro makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2024. Základní parametry rozpočtu vláda už schválila na počátku června, a to se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. MF ale už dříve upozornilo na to, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit do Parlamentu.

"V predikci pracujeme se scénářem, že postup vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které již covid-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat další makroekonomicky významná protiepidemická omezení," uvedlo MF v dokumentu.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy si ministerstvo financí pesimistickou prognózou připravuje půdu pro obhajobu hlubokého deficitu. "Ministerstvo publikuje prognózu spíše ze spodní části realistického pásma odhadu vývoje, aby snáze opodstatnilo schodek státního rozpočtu navržený pro příští rok, 390 miliard korun. Pokud by nyní ministerstvo totiž hýřilo optimismem, bude se vládě obří deficit, který již rámcově schválila, hájit a ve Sněmovně prosazovat ještě hůře než při přece jenom méně pozitivním výhledu," uvedl.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová na twitteru upozornila, že nová makroekonomická prognóza ukazuje na zrychlení hospodářského růstu, inflace i výběru daní. "Pro rok 2021 bude na daních vybráno o 60 miliard více, než se čekalo v dubnu. Státní rozpočet by proto klidně mohl mít o dost nižší deficit než plánovaných 390 miliard korun," uvedla.

Odhad inflace MF v nové prognóze výrazně zvýšilo nad tři procenta v letošním i příštím roce. Letos úřad počítá s průměrnou inflací 3,2 procenta a příští rok 3,5 procenta. V dubnu odhadoval úřad letos inflaci na 2,5 procenta a příští rok na 2,3 procenta. "Zvyšující se prognózy spotřebitelské inflace odrážejí rostoucí ceny energií i dalších komodit, bariéry produkce v důsledku nedostatku některých komponent a surovin, omezení kapacit oproti expandující poptávce, jakož i uvolněnou měnovou politiku centrálních bank," uvádí materiál.

Vývoj na trhu práce zůstává podle prognózy pozitivní. "Navzdory ukončení většiny rozpočtových stimulačních opatření nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti. Zřejmě převážil kladný efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu," uvádí materiál. I tak MF letos počítá s nárůstem nezaměstnanosti na tři procenta z loňských 2,6 procenta. Příští rok by pak nezaměstnanost měla klesnout na 2,7 procenta. V dubnu přitom MF počítalo letos i příští rok s nárůstem nezaměstnanosti na více než tři procenta.

Jako rizika odhadovaného vývoje MF označilo vývoj epidemické situace a účinnost vakcín proti případným novým mutacím koronaviru. Důležité bude podle MF také vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce, vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen nemovitostí. "Jako pozitivní riziko je možné identifikovat odložení spotřeby domácností v době epidemie, jejíž dodatečná realizace by mohla ekonomický růst urychlit," uvedl úřad.

Česká národní banka ve své nové prognóze z počátku srpna letos čeká růst ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Česká bankovní asociace v srpnové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 3,4 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,5 procenta.

Témata:  ekonomika,  Ministerstvo financí České republiky