reklama

Kopřiva uvedl, že je zásadním odpůrcem násilí a že jeho cílem bylo vyjádřit nesouhlas s vojenským konfliktem v Afghánistánu, nikoliv podporovat terorismus.

"Neztotožnili jsme se s právní kvalifikací, která byla použita v obžalobě. Pan obžalovaný vycházel v době svého činu spíše z kusých zpráv, z nichž jednoznačně nevyplývalo, kdo se útoku na vojáky dopustil," odůvodnila rozsudek předsedkyně senátu pražského městského soudu Iveta Havlíková.

Podle ní tak sice Kopřiva schvaloval vraždu, ale nedá se říci, že by podporoval terorismus. K útoku na vojáky se až později přihlásilo hnutí Tálibán, které však podle soudkyně tak jako tak není považováno za teroristickou organizaci. V tomto ohledu odkázala na znalecký posudek Masarykovy univerzity v Brně a také na vyjádření ministerstva vnitra.

Osmatřicetiletý Kopřiva nepopíral, že letáky skutečně vylepil. Za podporu terorismu mu hrozilo pět až 15 let za mřížemi. "Lituji toho, jak jsem formuloval své vyjádření. Omlouvám se rodinným příslušníkům, kolegům a známým padlých vojáků či komukoliv dalšímu, kdo mohl být mým vyjádřením dotčen," přečetl dnes z předem připraveného prohlášení.

Tři čeští vojáci - rotný Martin Marcin a desátníci Kamil Beneš a Patrik Štěpánek - zahynuli 5. srpna 2018 při pěší patrole v okolí základny Bagram, když se v blízkosti jejich hlídky odpálil sebevražedný útočník.

Kopřiva o dva dny později vytvořil na svém počítači leták, v němž gratuloval "afghánským vlastencům" k úspěšnému zneškodnění "tří českých žoldáků - okupantů". Vojáky v dokumentu označil za "ostudu naší země" a připojil úvahu, že slušný člověk nesnáší placené okupanty, a naopak přeje těm, kdo mají odvahu jim aktivně vzdorovat. Čtenáře také vyzval k tomu, aby sepsali text obdobného znění a vylepili jej alespoň na dalších deseti místech.

Zhruba se 40 kopiemi letáků pak Kopřiva vyrazil v noci na 8. srpna 2018 do centra Prahy, kde je lepidlem a izolepou rozmisťoval na domy a sloupy. Smrt vojáků navíc velebil i v komentáři, který připojil pod jeden z článků na serveru eurofotbal.cz.

Muž u soudu řekl, že útok na vojáky nechápal jako terorismus, ale jako epizodu ve vnitrostátním ozbrojeném konfliktu. Uvedl také, že chtěl s blížícím se kulatým výročím invaze vojsk do Československa z roku 1968 "připomenout určité paralely" se situací v Afghánistánu.

Kopřivovi obhájci se domáhali jeho osvobození, podle nich se nedopustil trestného činu. "Obžalovaný nemá žádnou povinnost pokládat svoje vojáky za hrdiny. Verbální odpor proti válce je legitimní a nelze ho automaticky pokládat za podporu terorismu," řekl jeden z nich. Argumentoval také tím, že obdobné názory prezentuje i část politiků. Zmínil hnutí SPD, poslance Václava Klause mladšího a současného ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD).

"Pan obžalovaný má právo vyjádřit svůj názor na působení vojáků v zahraničí, ale překročil své právo na svobodu projevu," reagovala soudkyně. "Zcela bagatelizoval lidské oběti, naprosto nereflektoval jejich důstojnost a nemyslel na dopad, jaký může mít jeho prohlášení na jejich rodiny a blízké," dodala.

Soud Kopřivovi stanovil zkušební dobu na 18 měsíců a uložil mu povinnost docházet na programy psychologického poradenství.