reklama

Nejlepší životní podmínky mají podle žebříčku stejně jako loni Říčany, nejnižší kvalita života zůstala v Orlové. 

Index porovnává dostupná data ve všech 206 obcích s rozšířenou působností v Česku. Zahrnuje 29 parametrů, které vyjadřují úroveň zdraví, prostředí a dostupnosti zdravotní péče, podmínky pro práci, bydlení a vzdělání, dostatečnost služeb a také vztahy mezi lidmi například ve formě spolkového života. Analytici podle Deloitte obce subjektivně nehodnotí, pracují s využitím metodik OSN a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Přelouč na Pardubicku v letošním žebříčku poskočila na 61. místo ze 149. pozice v loňském hodnocení. "Napomohlo tomu zlepšení podmínek v oblasti stěhování mladých, hazardu a průměrné délky života," uvedla Deloitte. Šternberk na Olomoucku si polepšil na 87. příčku z loňského 165. místa.

Sestup na 125. z loňské 46. pozice postihl Železný Brod na Jablonecku. Podle Deloitte si pohoršil v ukazatelích hazardu, stěhování mladých, dětských lékařů a v nezaměstnanosti. Sušice na Klatovsku klesla v letošním pořadí na 140. příčku z loňského 79. místa.

V porovnání krajů si nejvíce polepšily obce ve Zlínském a Jihomoravském kraji, největší pokles vykazují obce v Královéhradeckém kraji. Nejvyšší kvalita života je podle Deloitte dlouhodobě v Praze, Brně a jejich okolí a velmi dobrých výsledků dosahují také jižní, jihozápadní a střední Čechy. Mezi krajskými městy dominují Praha, Brno, Plzeň, Pardubice a Hradec Králové.

"Nejnižší hodnocení mají obce ze strukturálně postižených regionů, tedy Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Ve většině obcí z těchto regionů žije vysoký podíl lidí s finančními problémy, je v nich v porovnání se zbytkem ČR vysoká nezaměstnanost," uvedl k výsledkům jednatel společnosti Obce v datech Jan Havránek. Umístění v žebříčku obcí z Ústeckého a Moravskoslezského kraje podle něj zhoršuje také poměrně vysoké znečištění ovzduší.

Index má podle vedoucího partnera v oddělení poradenství Deloitte Pavla Šišky s ohledem na rostoucí ceny nemovitostí lidem pomoct při rozhodování o výběru místa pro život. "Za klíčový přitom považuji optimální poměr nákladů na bydlení a kvality života," podotkl. Projekt by měl také poskytnout starostům datové podklady pro jejich budoucí rozhodování, doplnil.