Odškodnění za úmrtí matky? Děti uvázly v procesní pasti, zastal se jich Ústavní soud

Právnička pozůstalých Kristina Škampová dnešní nález označila za báječný vánoční dárek. "Bude to pro ně velká událost," řekla novinářům. Věří, že justice si nyní netroufne jít proti názoru ústavních soudců na počítání promlčecí lhůty. Vyjádření nemocnice ČTK zjišťuje.

Ženu v prosinci 2003 po ambulantním vyšetření hospitalizovali na gynekologicko-porodnické klinice s podezřením na zánět vaječníků. Dostala antibiotika, absolvovala sérii vyšetření a zdálo se, že zdravotní stav se zvolna zlepšuje. Následovalo však prudké zhoršení a dvě operace. Lékaři nakonec zjistili masivní krvácení do břicha, které se stalo příčinou smrti.

V návaznosti na tragickou událost čelil obžalobě vedoucí lékař oddělení. Po rozsáhlém dokazování včetně několika znaleckých posudků dospěl soud k závěru, že lékař postupoval v souladu s aktuálními poznatky medicíny a zprostil ho obžaloby. Pozůstalí neuspěli ani se žalobou o jednorázové odškodnění. Podle justice se neprokázalo zavinění ani příčinná souvislost mezi postupem nemocnice a ženinou smrtí.

V únoru 2010 pozůstalí podali u Krajského soudu v Brně další žalobu, tentokrát o náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku psychického traumatu z matčiny smrti. Krajský soud na základě nového posudku rozhodl, že ošetřující lékaři nepodnikli dostatečné kroky ke zjištění příčiny a k následné léčbě zhoršujícího se zdravotního stavu. Každému z potomků soud přiřknul milion korun.

Nemocnice se však odvolala a Vrchní soud v Olomouci rozhodnul, že nárok je promlčený. Poukázal na to, že podle průlomového verdiktu Nejvyššího soudu z roku 2008 se právo na odškodnění nemajetkové újmy v penězích promlčuje. Před tím desítky let soudní praxe zastávala názor, že jde o nepromlčitelné právo, proto také pozůstalí s podáním žaloby nespěchali - čekali, jak dopadne trestní řízení. Žalobu pak podali až v roce 2010.

Podle vrchního soudu začala tříletá promlčecí lhůta běžet už po smrti matky. Podle ústavních soudců je správné počítat promlčení až od okamžiku, kdy se natolik výrazně změnila judikatura. Jirsa to přímo označil za "kotrmelec v soudní praxi". Pozůstalí nemohli předvídat, co se stane za několik let, zdůraznil Jirsa.

"Nejvyšší soud jako sjednocovatel judikatury neřekl, jak se má naložit s kauzami, které běží a které by v důsledku změněného právního názoru měly být promlčeny, a jak je to s nároky, které ještě nebyly u soudu uplatněny," řekl Jirsa.

Témata:  Ústavní soud ČR,  odškodnění,  Fakultní nemocnice Brno