reklama

Volby do Poslanecké sněmovny se letos konaly 8. a 9. října. Téměř polovina voličů se definitivně rozhodla koho volit až v posledním měsíci před volbami. Z toho přibližně třetina až v posledním týdnu, plyne z průzkumu.

Míra nerozhodnosti před volbami byla letos vyšší než v roce 2017, uvedl ředitel STEM/MARK Jan Tuček. "Už to, že se pět stran spojilo do dvou koalic, může působit jako ústupek voličům v jejich rozhodování, ale to se nakonec nepotvrdilo. Právě rozhodování mezi dvěma velkými koalicemi bylo velmi častým rébusem," poznamenal.

Častěji váhali se svým hlasem voliči menších subjektů, jako hnutí Přísaha, Volný blok nebo uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci. Naopak vysoký podíl rozhodnutých byl mezi voliči hnutí ANO a komunistů.

Lidé, kteří si v posledním měsíci před volbami rozmysleli svou volbu, nejčastěji hlasovali pro koalici Spolu či hnutí Přísaha. Naopak menší část z nich se přiklonila k vládnímu hnutí ANO. Zároveň se podle STEM/MARK ukázalo, že si hnutí ANO dále "kanibalizovalo" své potenciální koaliční partnery, především sociální demokracii a KSČM.

Významný vliv na rozhodování lidí u voleb měly televizní debaty. Alespoň jednu z nich vidělo šest z deseti voličů. Téměř pětina voličů v průzkumu uvedla, že právě volební debaty je utvrdily v definitivním rozhodnutí koho volit.

Z vystupování na obrazovce těžil hlavně předseda Starostů Rakušan, který byl hodnocen nejlépe ve všech věkových skupinách respondentů do 60 let. S druhým nejlepším hodnocení vyšel z průzkumu předseda ODS Petr Fiala a třetí premiér Andrej Babiš. Předseda ANO dosáhl nejlepšího hodnocení u respondentů nad 60 let. Čtvrté místo patří předsedovi SPD Tomio Okamurovi a páté šéfovi Pirátů Ivanu Bartošovi.

Velkým tématem letošních voleb bylo udělování preferenčních hlasů kandidátům. Na takzvané kroužkování doplatili Piráti, kteří šli do voleb spolu se Starosty. Podle výzkumu nebyly hlavní motivací voličů ke kroužkování kampaně jako Kroužkuj ženu či výzva spolku Milionu chvilek pro demokracii, ale především osobnostní profil kandidáta, který zahrnuje vzdělání, profesí, pohlaví či veřejnou známost.

Téměř polovina dotázaných, kteří u voleb kroužkovali, využila všechny čtyři preferenční hlasy. Častěji tomu bylo u voličů koalice Pirátů se Starosty a koalice Spolu. "Zatímco u voličů Spolu převažovala spíše pozitivní motivace v rámci kroužkování, tedy volba kandidáta, ke kterému mají důvěru či vztah, tak u voličů Pirátů a Starostů se projevovala často i negativní motivace, cca čtvrtina kroužkovala z nevole vůči Pirátům," uvedl vedoucí výzkumu STEM/MARK Jan Burianec.

Do povolebního výzkumu se zapojilo 1302 lidí ve věku od 18 let. Respondenti byli vybráni tak, aby byl výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště, regionu a socio-ekonomického postavení.