Průzkum: Studenti VŠ dodržovali opatření proti covidu víc než ostatní mladí

Negativně na duševní stav studentů působila především špatná finanční situace a ztížené podmínky studia při výuce na dálku. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Fakulta sociálních věd UK ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR.

Průzkum se konal letos od 18. května do 30. června a zapojilo se do něj zhruba 9600 respondentů z 13 veřejných, osmi soukromých a dvou státních vysokých škol v ČR. Projekt navázal na výzkum z jara 2020, který se zaměřoval na to, jak vysokoškolští studenti zvládli první vlnu epidemie.

Po odeznění třetí vlny pandemie na jaře studenti vysokých škol v průzkumu deklarovali dodržování většiny opatření proti covidu-19. Roušku mimo domov jich nosilo kolem 87 procent, ruce si častěji mylo 74 procent a dezinfekci používalo 63 procent studujících. Naproti tomu ve výzkumu Život během pandemie od PAQ Research se přihlásila nadpoloviční většina mladých do 34 let jen k nošení roušek či respirátorů. Například to, že si častěji myje ruce, uvedlo 35 procent respondentů do 34 let.

Z deseti dotazovaných preventivních opatření jich studenti vysokých škol průměrně dodržovali 4,54. Žádné protiepidemické opatření jich nedodržovalo 2,5 procenta. Čtyři nejzákladnější opatření, a to krytí úst a nosu, užívání dezinfekce, hygiena rukou a omezení sociálních kontaktů, dodržovala třetina respondentů.

Zhruba 18 procent dotazovaných vysokoškolských posluchačů deklarovala, že se proti covidu-19 nechali naočkovat, a 63 procent vyjadřovalo ochotu nechat se naočkovat. Žádný zájem o očkování nemělo šest procent studujících. Podíl odpůrců očkování v celé skupině mladých bylo 16 procent, naočkovaných nebo k očkování ochotných respondentů bylo celkem 57 procent. Průzkum tak ukázal, že vysokoškolští studenti jsou očkování na rozdíl od obecné populace mladých lidí daleko více nakloněni.

Více než polovina studentů měla před pandemií covidu-19 práci převyšující osm hodin týdně, 28 procent z nich o ni ale při epidemii přišlo. Negativně se to podepsalo na finanční situaci studentů. Nyní jich podle průzkumu zhruba 16 procent nemá dost peněz na pokrytí měsíčních výdajů.

Depresivita vysokoškolských studentů se nezměnila, ustálila se na vysokých hodnotách z počátku pandemie, uvedli autoři průzkumu. Před pandemií covidu-19 byl podle European Social Survey průměr depresivních symptomů u českých studentů 1,5 na čtyřbodové škále, po třetí vlně pandemie byl průměr 2,4. Pocit osamělosti se přitom podle průzkumu nezměnil, mělo ho kolem 37 procent oslovených. Negativní vliv na duševní stav studentů měl hlavně nedostatek peněz, výuka na dálku a obava z nedokončení ročníku.

Témata:  studenti,  COVID-19 koronavirus,  zdravotnické roušky