reklama

Šéf KSČM Vojtěch Filip zopakoval, že komunisté iniciativu Senátu nepodpoří. Naopak podle místopředsedy STAN Jana Farského je žaloba jedinou brzdou, aby prezident neválcoval parlamentní demokracii.

Valachová označila žalobu za telefonní seznam hříchů prezidenta. "Ústavní žaloba není prostředek pro soutěžení na politickém kolbišti," řekla. Jde podle ní o poslední možnost, pokud je vyčerpána politická komunikace. Zeman se podle sociálních demokratů zachoval protiústavně jen v případě, když otálel s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka a nechtěl jeho nástupcem jmenovat Michala Šmardu (oba ČSSD). Podíl ale na tom má podle nich i premiér Andrej Babiš (ANO).

ČSSD by podle Valachové byla pro žalobu, pokud by obsahovala jeden skutek. Poslankyně uvedla, že menší vládní strana se bude snažit prosadit zpřesnění kompetencí politických aktérů v ústavě ještě v tomto volebním období.

Fiala připomněl, že jde o senátní, nikoli sněmovní žalobu a Sněmovna by v těchto případech měla být jen pojistkou demokratického systému. Je přesvědčen o tom, že v tomto případě by dolní komora měla umožnit, aby žalobu posoudil Ústavní soud. "Máme tu Ústavní soud, kterému můžeme věřit, že dokáže to, co připravili senátoři, posoudit," řekl. Fiala poukazoval na to, že ODS by dala přednost žalobě s jedním skutkem, měla by podle něho větší šanci. ODS ale senátní žalobu podpoří, protože chce chránit parlamentní demokracii a ústavní pravidla, dodal.

Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že žaloba senátorů není textem, který by Sněmovna měla posunout k Ústavnímu soudu. Žalobu by jako advokát nechtěl před Ústavním soudem zastupovat, protože by se za její obsah musel stydět. Domnívá se, že by se spíše sněmovní komise pro ústavu měla zabývat vymezením pravomocí mezi Senátem a Sněmovnou.

Farský je přesvědčen o tom, že podání ústavní žaloby je v zájmu Sněmovny. "Když tuto ústavní žalobu zamítnete, tak vzkazujete prezidentovi: Dělejte si po volbách, co chcete, jmenujte si (premiérem), koho chcete," řekl poslancům.

K podání žaloby potřebuje Senát souhlas třípětinové většiny poslanců. Už dopředu je zřejmé, že jej horní komora nezíská a žaloba se k Ústavnímu soudu nedostane. Koaliční kluby ANO a ČSSD, zákonodárci KSČM, kteří vládu tolerují, a opoziční SPD žalobu nepodpoří. Zbývající sněmovní strany dohromady dost hlasů nemají.

Cílem senátní žaloby je podle Jaroslava Faltýnka (ANO) zbavit Zemana mandátu a pokusem "změnit výsledek fotbalového utkání po tom, co dávno skončilo". Žaloba je velmi nepřehledná, nekonzistentní a nemá požadované náležitosti, neboť nedokazuje hrubé porušení ústavy hlavou státu. Jednání prezidenta je popsáno nepatřičně extenzivně, uvedl šéf poslanců ANO. Podle něj je mezi právníky názorová nejednotnost, co prezident může, či nemůže. Ústavní žaloba v podstatě popírá přímou volbu prezidenta, který je fakticky odpovědný lidu, dodal.

"Prezident se pohybuje konstantně v tradičních mantinelech nevybočujících z rámce ústavy," řekl Faltýnek. Podle něho není splněna časová podmínka žaloby, neboť Zemana za vytýkané skutky z jeho prvního volebního období již nelze žalovat.

Faltýnek rovněž poukázal na vystoupení senátora Václava Lásky (SEN 21), který návrh horní komory obhajoval. Označil je za "aktivisticko agresivní předvolební projev, plný nepravd a nesmyslů". "Ta nenávist vůči prezidentovi Zemanovi, ta z něho úplně stříkala a já jsem úplně mokrej tou nenávistí," řekl.

Předseda SPD Tomio Okamura nazval Lásku "obskurním raketýrem", jenž obhajoval "právní nesmysl, který je politickou a marketingovou exhibicí". Žalobu označil za předvolební divadlo těch, kteří nemají jiný program než boj se Zemanem. Ten prý nedělá nic jiného než jeho předchůdci Václav Havel a Václav Klaus. Havel byl podle šéfa SPD největším bojovníkem s demokracií, neboť dle něho prosazoval zákulisní dohody a mařil možnost přímé volby hlavy státu.

Silný prezident je podle Okamury protiváhou politickým stranám. V České republice není demokracie, ale něco, co politologové nazývají stranickou oligarchií. Žaloba na Zemana je podle Okamury bojem proti demokracii a vůli lidu.

Také Vondráček podotkl, že prezident byl zvolen v přímých volbách. "Nejde o to, co zítra napíší noviny, ale zda se toto hlasování bude hodnotit jako vítězství ústavních demokratických pravidel, nebo jen jako pokračování politického boje novou formou. Každý z poslanců si musí zvolit, jakým způsobem chce dnes obstát před dějinami," uvedl Vondráček.