reklama

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Ministerstvo vnitra vydalo od té doby 429.800 víz k ochraně. Zhruba 35 procent příchozích tvoří děti a mladí do 18 let. Z dospělých 72 procent představují ženy. Víc než pěti procentům dospělých je pak přes 65 let. Cizinecké policii svůj pobyt v ČR pak nahlásilo 478.800 osob.

Úřad práce má podle Najmona od zaměstnavatelů informace o zaměstnání 120.429 lidí s vízem k ochraně. Dalších více než 22.000 lidí jsou evidovaní uchazeči o práci. Lidé s vízem k ochraně mohou v Česku získat zaměstnání volně bez překážek, nepotřebují pracovní povolení. Zaměstnavatelé musí jejich přijetí jako u jiných cizinců nahlásit. Týká se to zaměstnání i práce na dohodu.

ČR poskytuje uprchlíkům humanitární dávku 5000 korun, a to na pořízení nezbytných věcí pro začátek života i na pokrytí nákladů. Úřady ji vyplácejí za měsíc, kdy lidé získali vízum k ochraně. Uprchlíci ji mohou v případě potřeby pobírat opakovaně. Nenáleží ale lidem, kteří mají ubytování se stravou a dalším vybavením. Za srpen úřady vyplatily 173.080 dávek za více než 866 milionů korun, uvedl Najmon. Podle něj stát minulý měsíc domácnostem, které zdarma ubytovaly příchozí, poslal 22.528 solidárních příspěvků. Výdaje činily 201,6 milionu korun.

Podle generálního ředitele úřadu práce se nejvíc humanitárních dávek vyplatilo na jaře, a to v dubnu a v květnu. Poté počet klesal. V letních měsících byl pod 180.000. Za prvních šest měsíců od počátku ruské invaze stát na solidárních příspěvcích podle údajů ministerstva práce poskytl 846 milionů korun. Na humanitárních dávkách válečným uprchlíkům rozdělil 5,9 miliardy korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden Hospodářským novinám řekl, že náklady na pomoc uprchlíkům by mohly být proti původnímu očekávání poloviční. Překročit by nemusely miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun. Důvodem je právě rychlé zapojení příchozích do práce. Platí pak také daně a odvody.