reklama

Skandinávské země se pro vstup do aliance rozhodly v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Zástupci 30 členských zemí NATO podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska začátkem července. Aby se obě země skutečně členy NATO staly, musejí přístupové dokumenty všechny alianční státy ratifikovat, což může trvat několik měsíců. Otázky vzbuzuje přístup Turecka, které si vymínilo splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické.

Protokoly jsou formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.

"Z hlediska zahraničněpolitického na to žádný tlak není, musí to ratifikovat příslušnými ústavními procedurami všechny členské státy NATO a procedury jsou různě složité a dlouhé," uvedl již dříve náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil. Například v Belgii musí smlouvu stvrdit všech šest tamních parlamentů, dá se tedy očekávat mnohem delší procedura. Naopak v některých zemích je kratší, protože část kroků, které bude Česko dělat nyní, tyto státy musely učinit už před podpisem protokolů zástupci členských zemí NATO.