Senát se ve shodě s vládou postavil proti unijní úpravě zdanění energií

Horní komora podpořila stanovisko vlády, která odmítla jakékoli návrhy, které by mohly vést ke zvyšování cen energetických produktů a elektřiny. Řešení dopadů návrhu na různé sociální skupiny různou mírou zdanění označil Senát za nevhodné. Podle něj tyto záležitosti musí být řešeny v rámci sociální politiky státu.

Stanovisko horní komory nebylo po zhruba čtyřhodinové diskusi přijato jednomyslně. Proti senátnímu usnesení hlasovali například senátoři z klubu Starostů a nezávislých nebo z klubu SEN21 a Pirátů. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) se kvůli potřebě reakce na klimatické změny postavila proti tomu, aby Česko uplatnilo právo veta, pokud Evropská komise směrnici v duchu jeho výhrad neupraví. Podle předsedy senátního evropského výboru Mikuláše Beka (za STAN) by mělo být právně podložené, aby jej bylo možné reálně uplatnit.

Předseda senátního výboru pro regionální rozvoj Zdeněk Linhart (STAN) v návrhu komise viděl snahu EU zasahovat do pravomocí členských zemí. "Vypadá jako meloun, tváří se to zeleně, ale v podstatě je to dost červené," uvedl. Podle Raduana Nwelatiho (ODS) se nenajde v EU potřebná třetina zemí, která by s českým stanoviskem souzněla, vystavila návrhu směrnice takzvanou žlutou kartu a komise se tak musela výhradami zabývat.

Návrh směrnice podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států například tím, že jim neumožňuje stanovit rozdílné sazby dane pro energetické produkty zařazené do téže kategorie. Tím podle Senátu znemožňuje pružnou daňovou politiku přizpůsobenou podmínkám členského státu. Návrh směrnice počítá například s indexací sazeb daní z energetických produktů v zemích EU. I to podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států.

Dočasné daňové osvobození pro domácnosti, jejichž příjem nedosahuje 60 procent celostátního průměrného příjmu, podle Senátu nezohledňuje rozdílnou kupní sílu v jednotlivých státech a výrazně omezuje prostor členských států pro řešení sociálních dopadů směrnice již v rámci daňové politiky.

Nově by také mělo být zdanění energetických produktů provázáno podle jejich energetické výhřevnosti, podle toho by mělo být i nastaveno a šetrnější produkty by měly být zdaňovány méně. Zdanění pohonných hmot a paliv má lépe odrážet jejich dopad na zdraví a životní prostředí. Evropská komise také uvádí, že minimální daňové sazby již nevedou ke sbližování vnitrostátních daňových sazeb. Minimální daňové sazby se nezvyšovaly od roku 2003, i když jsou vnitrostátní sazby ve většině případů vyšší. Minimální sazby pak podle EK nebrání závodům členských států o co nejnižší zdanění ani nepředstavují dolní mez zdanění.

Balíček Fit for 55 má výrazně přispět ke snížení cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990. V souladu s tímto cílem návrh restrukturalizuje EU minimální sazbě daně energetických produktů tak, aby odrážely energetickou, environmentální a klimatickou politiku EU a nastavuje mechanismus nárůstu těchto sazeb v čase podle vývoje spotřebitelských cen v EU.

Vláda podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nesouhlasí s jakýmikoli tlaky, které by mohly vést k vyššímu zdanění, nebo omezují prostor pro nižší zdanění. "Nechceme nic, co navýší ceny," řekla. Odmítá navyšování minimálních unijních sazeb daně. "Česká republika podporuje flexibilitu v oblasti daní, aby mohla pružně reagovat na vývoj ekonomiky, zohlední spotřebu domácností a podniků," uvedla Schillerová. Komise chce mimo jiné přesvědčit členské státy, aby zrušily co nejvíce v současnosti platných výjimek ze zdanění energií.

Návrh směrnice je součástí Zelené dohody pro Evropu, tzv. Green Dealu, a legislativního balíčku Fit for 55.

Témata:  energetika,  Senát Parlamentu České republiky