reklama

Alena Schillerová na plénu citovala údajný vzkaz, že návrh žaloby "je opoziční a senátorská špína". Czernin dnes v otevřeném dopise uvedl, že takovými výrazy častovali nacisté občany židovského původu a komunisté své politické protivníky. 

"Je to rétorika totalitní, bez špetky úcty k člověku a k názoru. Tím, že jste citovala na půdě demokratického parlamentu naší republiky takto nehorázné vyjádření a nedistancovala se od něj, jste je de facto přijala za své a ztotožnila se s ním," uvedl Czernin. Jde podle něj o postoj absolutně neslučitelný s úřadem ministryně demokratické vlády.

"Citovala jsem jednu z mnoha zpráv, kterých jsem v průběhu jednání Sněmovny dostávala desítky. Jejich společným jmenovatelem bylo znechucení nad neustálou osobní dehonestací, které jsme v tuzemské politice denně svědky a které bylo také hlavním motivem čtvrtečního jednání Sněmovny. To, že si výraz někdo vztahuje na sebe, mě překvapuje," reagovala pro ČTK Schillerová.

Sněmovna ve čtvrtek podle očekávání po vášnivé debatě žalobu na prezidenta nepodpořila. Proti byli poslanci vládních ANO a ČSSD spolu se zástupci KSČM a SPD. Podle nich žaloba nebyla důvodná. Souhlas s žalobou vyslovilo jen 58 ze 130 poslanců, potřeba bylo 120 hlasů. Hlasování bylo veřejné, dolní komora odmítla návrhy, aby se hlasovalo tajně, nebo po jménech. Řada poslanců zejména z ANO a ČSSD, ale i z ODS se z jednání omluvila.

Senát a opozice ve Sněmovně chtěly žalobou s pomocí ústavních soudců vymezit mantinely prezidentské funkce. Spojovacím prvkem osmibodové žaloby byla, jak řekl senátor Václav Láska (SEN 21), snaha Zemana změnit nynější parlamentní systém na poloprezidentský. Kritici hlavě státu vytýkali zejména otálení s výměnou ministrů, údajné ovlivňování soudců nebo vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou.

Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Ohradil se proti nařčení, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.