Souvislost mezi věkem a mozkovou mrtvicí? Objev českých vědců je překvapující

Studii z výzkumu publikoval vědecký časopis Cell Reports.

Cévní mozková příhoda v Česku ročně postihne kolem 40.000 lidí, z toho 9000 lidí jí podlehne. Ačkoliv se jedná o onemocnění úzce spjaté s věkem, podle AV nejsou mechanismy, jež činí seniory více rizikové, dost popsány.

Vědci z Biotechnologického ústavu (BIOCEV) a Ústavu experimentální medicíny AV pro výzkum využili metodu RNA sekvenování. S její pomocí analyzovali změny způsobené mozkovou mrtvicí u dvou skupin různě starých myší. Konkrétně sledovali množství molekul RNA odrážející aktuální stav mozkové tkáně a identifikovali geny a buněčné procesy, které mrtvice změnila. Pak porovnali skupinu mladších a starších zvířat.

"Byli jsme překvapeni, že odpověď organismu na mozkovou mrtvici byla v obou skupinách velmi podobná. Při podrobnějším zkoumání jsme však objevili určité skupiny genů, jejichž změna byla kvantitativně odlišná," podotkl výzkumník Lukáš Valihrach.

Podle vědců byla jedna z buněčných drah, která vykázala nadměrnou aktivitu ve skupině starších myší, takzvaná interferonová signalizace prvního typu. Interferony jsou molekuly produkované buňkami imunitního systému. Normálně se podílejí na odpovědi organismu na virovou infekci, za určitých okolností však mohou vyvolat i nepřiměřenou reakci, která vede až k poškození mozkové tkáně.

"Všechna naše data poukazovala na to, že rozdílná aktivace interferonové signalizace může přispívat ke zhoršenému průběhu mozkové ischémie u starých zvířat, a tudíž by mohla představovat potenciální terapeutický cíl při mírnění jejich negativních dopadů," vysvětlil vědec Peter Androvič.

Podle autorů výzkumu interferonem stimulovaná dráha vykazovala vyšší aktivitu 14 dnů po poranění. Nyní vědci pracují na dalších experimentech, díky kterým tyto změny popíší podrobněji.

Témata:  mrtvice,  vědci,  zdraví,  Akademie věd České republiky