Stanjura: Nová vláda by asi zrušila zvýšení platů o stejnou částku

Podle něho není takový princip růstu platů spravedlivý. Připomínky k návrhu vládního nařízení má dosluhující ministryně financí Alena Schillerová (ANO), celá částka podle ní nemůže směřovat to tarifu.

Návrh nařízení předpokládá, že všem zaměstnancům veřejných služeb a správy by se od ledna mohl navýšit základ výdělku neboli platový tarif o 1400 korun. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) by o růstu platů mohl kabinet rozhodovat ve středu.

"Pokud vláda přijme socialistický návrh, že všem přidá stejně, tak já myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý," uvedl dnes Stanjura. V každé firmě nebo úřadu jsou podle něho zaměstnanci skvělí, průměrní a ostatní a návrh nařízení mezi nimi nerozlišuje. "Je plošné a vlastně je demotivační pro ty skvělé zaměstnance státní a veřejné správy. Problém není částka jako taková, ale ten princip," poznamenal Stanjura.

Schillerová uvedla, že není možné, aby šlo do tarifu celých 1400 korun. "Kdyby celá (částka) šla do tarifu, tak na nenárokové složky nebude vůbec žádný prostor, na příplatky nebude žádný prostor," zdůraznila. V ozbrojených sborech navíc podle Schillerové růst tarifu ze zákona navyšuje další složky platu. "Do tarifu musí jít méně a zbytek do nenárokových složek," dodala.

Přidání by si podle podkladů k navrhovanému předpisu vyžádalo z rozpočtu státu, samospráv a ze zdravotního pojištění asi 16 miliard korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku (IPSV) pracovalo ve státních a veřejných službách 652.100 lidí. Z údajů vyplývá, že je to téměř 19 procent zaměstnanců v Česku.

V prvním pololetí činil podle IPSV průměrný hrubý plat 43.232 korun, polovina lidí ve veřejné sféře vydělávala více než 39.950 korun. Odměny, příplatky a náhrady představovaly bezmála třetinu platu. Hrubá mzda v soukromém sektoru byla 39.332 korun.

Témata:  vláda ČR,  Zbyněk Stanjura,  mzdy / platy