Stát porušuje práva občanů. Žadatel o příspěvek na péči někdy zemře dřív, než úřady rozhodnou

Příspěvek na péči je určený lidem, kteří se z důvodu svého dlouhodobě vážného zdravotního stavu neobejdou bez pomoci dalších lidí. Umožňuje jim si tuto každodenní péči zajistit. Na ombudsmana se však právě v souvislosti s příspěvkem na péči obrátí každý rok okolo 200 lidí se stížností na rozhodování úřadů. Mezi podněty se podle Křečka prakticky nevyskytují případy, kdy by jedním z problémů nebyla i délka řízení.

"Není výjimkou, že od podání žádosti do nabytí právní moci odvolacího rozhodnutí uplyne i déle než rok. Není ani neobvyklé, že za tak dlouhou dobu, než se vše vyřeší a žadatel se příspěvku na péči dočká, se jeho zdravotní stav ještě více zhorší," uvedla mluvčí kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.

V posledních několika letech se v agendě ombudsmana podle ní vyskytly i případy, kdy žadatel zemřel dřív, než bylo o příspěvku vůbec rozhodnuto. "Situaci ilustruje případ devadesátileté ženy s prohlubující se demencí, u níž byla celková doba od podání žádosti po nabytí právní moci odvolacího rozhodnutí téměř rok a půl. Za dobu řízení se zdravotní stav ženy výrazně zhoršil, demence se prohloubila natolik, že soud ženu omezil ve svéprávnosti," uvedla mluvčí.

Nepřiměřeně dlouhé čekání na rozhodnutí je podle ombudsmana nejčastěji porušovaným základním právem občana. Objevuje se napříč celou působností ombudsmana a podle Křečka vždy negativně dopadá na životy lidí. Někdy se nepřiměřená délka řízení může podle něj jevit jako nepříjemná komplikace, například u vlekoucího se povolovacího procesu ve stavebnictví, jindy může dlouhodobá nejistota čekání na rozhodnutí trvale zničit vztahy například mezi sousedy ve sporech o přístupové cesty. V případě příspěvku na péči však může mít existenční dopady. Ombudsman opakovaně doporučuje, aby účastníci takových řízení žádali o odškodnění za nemajetkovou újmu.

Témata:  Stanislav Křeček,  ombudsman,  život,  lidská práva