Česká data o šíření různých variant koronaviru se v současné době neshodují s celosvětovými údaji. Dvě třetiny případů v tuzemsku tvoří stále varianty odvozené od omikronu BA.5, jinde už převažují typy omikronu BQ.1 a BQ.1.1. Důvodem může být i náhodný výběr testovaných a sekvenovaných vzorků. V týdenní zprávě o monitoringu mutací to uvedla Helena Jiřincová ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
"Sekvenační data v současnosti nevykazují shodu se světovými daty, sledované varianty BQ.1 a BQ.1.1 se zatím neuplatňují a tomu odpovídá i dynamika vývoje počtu pozitivních detekcí i počtu hospitalizovaných, přestože testování a sekvenační výběr je zcela náhodný," popsala.
Pro zaevidování konkrétní varianty do celosvětových dat je třeba celogenová sekvenace viru ve vzorku, která popíše její genom. V Česku bylo takto vyšetřeno od začátku epidemie téměř 54.000 pozitivních vzorků. Jejich výběr se za dobu epidemie měnil, první případy byly sekvenované všechny, poté byl nastavený na jeden z deseti, později se k sekvenaci odesílaly hlavně vzorky od pacientů, u nich byl průběh covidu-19 nějakým způsobem netypický. V posledním měsíci bylo takto vyšetřeno asi 300 vzorků.
"Dle celogenomové sekvenace v tomto časovém období převažovala varianta omikronu BA.5 a z ní odvozené varianty," uvedla Jiřincová. Ta tvoří v Česku 66 procent vzorků, pod ní spadají i podvarianty BE a BF. "Rovněž ve sledovaném období není pozorován nárůst jinde ve světě monitorovaných variant BQ.1, BQ1.1 a BQ.1.2," dodala. V Česku byl zachycen jeden případ BQ.1.1.
"Není zřejmé, jak bude vypadat další vývoj viru. Za nejzávažnější důsledek evoluce lze považovat ztrátu účinnosti některých léčivých přípravků, například Evusheld, jehož podání je jediným řešením pro některé rizikové pacienty," popsala Jiřincová. Při vyšším počtu nakažených je podle ní pravděpodobnější vývoj nové varianty viru.
Počty nově pozitivně testovaných se podle dat ministerstva zdravotnictví celý podzim pohybují na relativně nízkých číslech do 4700 pozitivních za den. Odborníci ale upozorňují, že na testy chodí jen část lidí. Výsledky testování tak ukazují zejména ty, kteří jdou s vážnějšími příznaky k praktickému lékaři a ten jim udělá antigenní test nebo jim předepíše PCR test, případně lidé otestovaní při přijetí do nemocnice. Lidé s mírnými příznaky v současné době často na testy nechodí.
Témata: COVID-19 koronavirus
Související
7. března 2024 11:21
22. ledna 2024 17:29
13. ledna 2024 21:29
11. ledna 2024 18:08
28. prosince 2023 15:24
5. prosince 2023 15:52
