Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Termín volby příštího prezidenta bude vyhlášen 27. června

Miloš Vystrčil
Miloš Vystrčil
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Termín volby budoucího prezidenta republiky bude oznámen v pondělí 27. června. Vyhlásí jej předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Učiní tak hodinu před polednem v Hlavním sále Valdštejnského paláce. ČTK o tom dnes informovala tisková tajemnice horní komory Lada Faldynová. Nástupce Miloše Zemana by měl být volen v lednu příštího roku. Vystrčil plánoval oznámit termín voleb během léta, ještě před dvěma týdny mluvil o srpnu.

Vyhlášením termínu voleb ve Sbírce zákonů začíná běžet lhůta, ve které se kandidátům započítávají prostředky vynaložené na kampaň do zákonného limitu. Před prvním kolem mohou kandidáti podle zákona utratit maximálně 40 milionů korun.

"Předseda horní komory Parlamentu Miloš Vystrčil oznámí v pondělí 27. 6. 2022 v 11:00 v Hlavním sále Valdštejnského paláce termín prezidentských voleb," uvedla Faldynová.

Volbu prezidenta vyhlašuje předseda Senátu tak, aby se případné druhé kolo volby prezidenta konalo nejpozději 30 dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta. To skončí Zemanovi 8. března, druhé kolo voleb se tak musí konat nejpozději 3. a 4. února. První kolo voleb se koná dva týdny před druhým, nejpozději tedy 20. a 21. ledna.

Zájem ucházet se o prezidentskou funkci už projevily asi dvě desítky lidí, Zeman už znovu kandidovat nemůže. Jako největší favorité zatím vycházejí z průzkumů expremiér Andrej Babiš (ANO) a někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel, kteří ale kandidaturu ještě oficiálně neoznámili. Svého kandidáta zatím nepředstavily strany vládní koalice. Podpisy nutné pro kandidaturu na prezidenta už začal sbírat odborový předák Josef Středula či ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Ucházet se o nejvyšší ústavní funkci hodlá také lékař a někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Podmínkou účasti ve volbách jsou podpisy minimálně 20 poslanců, deseti senátorů, nebo 50.000 občanů, kandidátovi musí být v den hlasování nejméně 40 let.

Česko se změnou způsobu volby prezidenta v roce 2013 přiřadilo k zemím, které v nedávných letech také přešly z nepřímé k přímé volbě hlavy státu. Do té doby vybíraly prezidenta obě komory parlamentu na společné schůzi.

V přímé volbě je prezidentem zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Pokud se tak nestane v prvním kole, koná se za 14 dnů druhé kolo volby, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti z úvodního klání.

Průzkum: Babiš má víc skalních voličů, vyhrál by ale Pavel

Bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš má pro příští prezidentské volby nejvíce skalních voličů, ale ve druhém kole by ho porazil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM/MARK. Ze všech, kteří kandidaturu už oznámili, nebo ji zvažují, by Babiše volilo nejvíc lidí, a to 20 procent Čechů. Pavlovi by dalo hlas 16 procent lidí. Kdyby se však právě Babiš a Pavel dostali do druhého kola, většina lidí by prezidentem zvolila Pavla.

Ačkoli má Babiš nejvyšší počet rozhodnutých voličů z možných kandidátů, Pavel má největší podíl všech případných voličů. Při sečtení hlasů od lidí, kteří by Pavla určitě volili, a těch, kteří jeho volbu zvažují, by měl Pavel 50 procent hlasů. U Babiše by to bylo 41 procent. Ve druhém kole by pak Pavlovi dalo hlas 49 procent účastníků průzkumu, kdežto Babišovi 32 procent.

Babiš má větší podporu například mezi voliči ve věku 60 a více let, lidmi bez maturity a voliči ANO. Pavla by zase častěji volili lidé ve věku do 44 let a s vysokoškolským vzděláním nebo příznivci ODS a STAN.

Za Babišem a Pavlem jsou shodně s devíti procenty rozhodnutých voličů senátor Pavel Fischer, ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Z této čtveřice má nejvyšší podíl možných voličů, tedy rozhodnutých i váhajících, Fischer se 41 procenty.

Do první desítky případných kandidátů na prezidenta s nejvyššími podíly hlasů se dostali ještě senátor Marek Hilšer, předseda SPD Tomio Okamura, bývalý ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb a odborový předák Josef Středula. Z nich má nejvyšší podíl všech možných voličů Hilšer s 36 procenty, ostatní tři mají podíl kolem 25 procent. Největší podíl odpůrců mají ze zmíněných deseti kandidátů Okamura, Kocáb a Babiš. Okamuru by nevolilo 72 procent lidí, Kocába 66 procent a Babiše 57 procent.

Průzkum prováděla agentura STEM/MARK od 6. do 13. června. Zúčastnilo se ho asi 1000 lidí ve věku 18 a více let.

Současné hlavě státu Miloši Zemanovi skončí druhý pětiletý mandát začátkem března 2023, znovu už kandidovat nemůže. Očekává se, že voliči rozhodnou o jeho nástupci či nástupkyni začátkem příštího roku. Zájem ucházet se o prezidentskou funkci už projevily asi dvě desítky lidí. Jako největší favorité zatím vycházejí z průzkumů expremiér Babiš a Pavel, kteří ale kandidaturu ještě oficiálně neoznámili. Svého kandidáta zatím nepředstavily strany vládní koalice. Podpisy nutné pro kandidaturu na prezidenta sbírá například Středula či Nerudová. Ucházet se o nejvyšší ústavní funkci hodlá také třeba lékař a někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Témata:  Miloš Vystrčil volby prezident ČR

Aktuálně se děje

17. dubna 2024 11:24

Ulici už má. Teď po Putinovi v Rusku pojmenují čtvrť

Podle ruských médií se radnice v Grozném rozhodla pojmenovat čtvrť po ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Tato čtvrť není úplně nová - vytvoří se oddělením a přejmenováním části stávající čtvrti, která je v současnosti nazývána po Šejchu Mansúrovi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Andrej Babiš

Babiš sepsul migrační pakt EU. Fialu a Rakušana obvinil ze zrady na Česku

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí.