Tunisan napadený v Brně neuspěl u Ústavního soudu, poukazoval na rasový motiv

"Ani existence celé řady předsudečných indikátorů proto nemůže vést soud automaticky ke konstatování, že obžalovaný je vinen spácháním určitého trestného činu z nenávistné pohnutky," stojí v nálezu soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka. "Taková situace může být samozřejmě obětí trestného činu vnímána úkorně. Jiný přístup však v právním státě není myslitelný," pokračuje nález.

Útok se odehrál v červenci 2018 nad ránem v centru Brna. Zápasník a trenér bojových sportů Vladan Weiss strhl Tunisana na zem, opakovaně jej bil pěstí do hlavy, kopl jej do obličeje a použil proti němu pepřový sprej. Bití zaznamenala kamera, ovšem co útoku předcházelo, není zcela jasné. Podle Weissovy dřívější výpovědi obtěžoval Tunisan dívky před tanečním klubem. Napadený naopak tvrdil, že jej pachatel s komplici urážel, pronásledoval a napadl, aniž k tomu zavdal příčinu.

Za pokus o těžké ublížení na zdraví a výtržnictví dostal Weiss u Krajského soudu v Brně 7,5 roku vězení. Rasistická pohnutka se ale neprokázala, a to přesto, že soud vzal na vědomí některé "předsudečné indikátory". Právě nezohlednění údajného rasistického motivu bylo hlavním bodem ústavní stížnosti, jejímž prostřednictvím se Tunisan domáhal práva na účinné vyšetřování.

Podle ÚS se krajský soud případem zabýval dostatečně pečlivě. "K otázce možného předsudečného motivu provedl celou řadu důkazů a svůj skutkový závěr, podle něhož předsudečný motiv nebyl nad rozumnou pochybnost prokázán, řádně a přesvědčivě odůvodnil," stojí v nálezu.

Vrchní soud v Olomouci ještě snížil trest na 5,5 roku. Weiss podal dovolání k Nejvyššímu soudu, o kterém zatím není rozhodnuto.

Organizace In Iustitia, která pomáhá obětem násilí z nenávisti, už dříve vyjádřila názor, že justice v kauze hrubě pochybila. "Podobnými rozhodnutími se vracíme do temných 90. let 20. století," uvedla nedávno k případu ředitelka In Iustitia Klára Kalibová.

Témata:  Ústavní soud ČR,  napadení,  rasismus,  cizinci,  justice,  Brno