reklama

Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Šarapatka ale odešel z úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, po dohodě.

Za nepravdivá slova se na základě verdiktu, který dnes zrušil ÚS, omlouvalo ministerstvo financí, protože prezidenta nelze přímo zažalovat za výrok, který souvisí s výkonem jeho funkce. Podle verdiktu šlo o nesprávný úřední postup, za který nesl zodpovědnost stát zastupovaný ministerstvem financí.

ÚS se v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy znovu nezabýval pravdivostí posuzovaného výroku, ale pouze tím, zda souvisel, anebo nesouvisel s prezidentskou funkcí. Pro hodnocení prezidentových výroků stanovil konkrétní kritéria. Vždy bude záležet na časovém kritériu, tedy zda výrok zazněl během funkčního období prezidenta, na kritériu fóra, tedy kde a za jakých okolností výrok zazněl, a na kritériu obsahu.

Sporný televizní pořad byl sice prezentován jako rozhovor s prezidentem, nicméně tvrzení o Šarapatkovi žádnou souvislost s hradní agendou nemělo, konstatoval ÚS.

"Posuzovaný výrok vyznívá tak, že Miloš Zeman popisuje svou aktivitu v době dávno v minulosti, tj. před svým ustavením do úřadu prezidenta, přičemž ani samotná tato aktivita nemá s výkonem prezidenta nic společného. Souvislost s činností prezidenta republiky tak dána není," stojí v nálezu čtvrtého senátu, kde kromě Fialy zasedají ještě Jan Filip a Pavel Šámal.

Ministerstvo tak podle ÚS omluvou odčinilo újmu, za kterou neměl nést odpovědnost stát, ale Zeman jako soukromá osoba. Jde o právní názor, který bude pro obvodní soud závazný při novém projednání kauzy.

"Jsme přesvědčeni, že veřejný projev prezidenta republiky by neměl být z právního hlediska považován za nesprávný úřední postup podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem," řekl mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Nespala uvedl, že má jen základní informace o vyhlášení nálezu, prezident se řízení dosud vůbec neúčastnil. "S věcí se musíme nejdříve podrobně seznámit," napsal ČTK Nespala.

Dosud byl zásadním vodítkem české justice k problematice prezidentských výroků rozsudek Nejvyššího soudu (NS) z roku 2018 v kauze tvrzení o novináři Ferdinandu Peroutkovi. NS tehdy uvedl, že pokud prezident při výkonu své funkce někomu způsobí újmu, například výrokem zasáhne do osobnostních práv, lze žalovat stát a žádat náhradu.

Podle rozsudku NS patří k výkonu funkce prezidenta kromě výlučných kompetencí také aktivity na reprezentačním, protokolárním či ceremoniálním poli. "S ohledem na ústavní zakotvení postavení prezidenta republiky jako součásti moci výkonné je třeba i realizaci těchto jeho úloh posuzovat - s výjimkou alternativy případného excesu - jako výkon pravomocí státního orgánu, byť jeho činnost nemá zpravidla přímý vliv na subjektivní práva a právní povinnosti," stálo tehdy v rozhodnutí. Podle dnešního nálezu ÚS byly výroky o Šarapatkovi právě takovým excesem či vybočením z výkonu funkce.

Kauza Peroutka je nyní znovu u NS. Před Vánoci převzal spis a dvě dovolání. Už dříve odložil vykonatelnost rozhodnutí, podle kterého se má ministerstvo financí omluvit Peroutkově vnučce Terezii Kaslové. Nyní se zabývá argumenty obou stran sporu - ani jedna není s výsledkem spokojena. Rozhodnutí zatím podle databáze InfoSoud nepadlo.