V noci se změní čas. Hodinky se posunou o hodinu zpět

Nástěnné či náramkové hodinky si lidé musí posouvat sami, čas v elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se přeřídí automaticky. Kdo bude v době změny času cestovat dálkovým vlakem či autobusem, bude na cestě o hodinu déle.

V Česku je podle průzkumů většina lidí proti pravidelnému střídání času a je pro jeho zrušení, nicméně ani tady nepanuje shoda, jaký čas by měl být zaveden celoročně. Vláda se předloni při neformální diskusi přiklonila k zavedení standardního středoevropského času.

Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví. Při volbě celoročního času by byl podle nich pro člověka příznivější jednoznačně pásmový čas, který platí v zimě.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety za energetické krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času, ponechala však na členských státech, aby se dohodly na tom, který čas bude zaveden celoročně. Česká vláda předloni podpořila zavedení zimního, tedy standardního středoevropského astronomického času. Návrh komise ovšem ještě musí schválit unijní Rada a Evropský parlament, do té doby se nic nemění.

Koronavirová krize totiž odsouvá možné zrušení pravidelného střídání času, zřejmě na dlouhou dobu. Evropská komise původně navrhovala zrušení střídání času na letošní nebo příští rok, v současnosti se však o věci nejedná a je otázkou, zda se s ohledem na současnou krizi a její dopady téma na jednací stůl vůbec vrátí.

Témata:  změna času