Válek: Situace je jiná než před rokem, kdy začínala velká vlna epidemie covidu

"Nepotřebuji stav pandemické pohotovosti, byla to jenom rezerva, a žádné plošné opatření ani lockdowny neplánuji," řekl ministr. Krajské hygienické stanice podle něj budou vyhodnocovat situaci v jednotlivých krajích a podle toho postupovat. "Pokud se bude v některých krajích či městech zvyšovat počet pozitivně testovaných a hospitalizovaných, zavedou některá místní opatření jako například roušky ve zdravotnických zařízeních," dodal.

Do konce roku chce k připomínkám v legislativním procesu předložit novelu zákona, která upraví fungování Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic tak, aby protiepidemická opatření podobná jako v době epidemie covidu-19 bylo možné vydávat bez dostatečné legislativy typu pandemického zákona.

Podle Válka je proti loňskému roku nové také to, že centrální řídící tým, který armáda předala ministerstvu, a ministrův poradní orgán Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP) připravují strategii a modely. "Pro ministra zdravotnictví, který pak politicky rozhoduje, které z těch řešení předloží vládě ke schválení," dodal.

Ministerstvu se podle Válka podařilo na očekávanou podzimní vlnu připravit. "Máme nejmodernější vakcíny, máme perfektně fungující síť praktických lékařů, očkovací centra, testovací centra. A máme k dispozici naprosto všechny potřebné léky zdarma a v dostatečném množství," řekl ministr.

"Teď musíme doufat, že vydrží co nejdéle teplé počasí. Že většina občanů, kteří jsou rizikoví, vyslyší náš apel a uvědomí si, že všechna snaha vlády, lékařů a dalších odborníků, je právě proto, abychom je chránili," doplnil.

Loni 25. října bylo zhruba 4260 pozitivně testovaných za den, více než dvakrát tolik co v pondělí. Zatímco letos podle dat ministerstva jde o konec menší vlny, která začala na začátku září a kulminovala zhruba na 3500 pozitivních testech denně, loni v téhle době začínala dosud největší vlna. Do konce roku pak mělo pozitivní test téměř tři čtvrtě milionu lidí. Ještě silnější vlna pak následovala v lednu, za den bylo pozitivně testovaných i přes 29.000 osob a vlna nákaz doznívala ještě v dubnu.

Další zvýšení počtu pozitivně testovaných očekává ministr ve druhé polovině listopadu a pokračovat bude zřejmě i v prosinci, lednu a únoru. Současné počty pozitivně testovaných ale ukazují podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jen část nakažených, většinou ty, kteří s příznaky dorazí k praktickému lékaři a koronavirem se nakazili poprvé. Opakované nákazy každý den tvoří asi třetinu navíc, která se do základního údaje neuvádí. Že je nákaza v populaci velmi častá, svědčí podle Duška i to, že je pozitivní zhruba každý třetí test zaevidovaný zdravotníky.

Výrazně se ale už od loňského podzimu nezvedl zájem o očkování. Na konci loňského října dostala alespoň jednu vakcínu zhruba 59 procent populace, nyní je to přes 65 procent. Loni polovinu říjnových očkování tvořily třetí dávky, které se začaly podávat v červenci. Dostávali je zdravotníci a nejstarší lidé, kteří byli očkováni do dubna roku 2021, a měli tak na přeočkování nárok. V současné době tvoří přeočkování naprostou většinu podaných vakcín. Od začátku září jich zdravotníci podali přes 400.000, nově se nechalo očkovat asi 3300 lidí a 360.000 dávek bylo právě posilující očkování.

Podle předsedy České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a vedoucího NIZP Romana Chlíbka by se lidé neměli spoléhat na to, že je ochrání dříve prodělaná nákaza. "Ochrana po prodělání infekce u omikronu je velmi individuální. Může to být tři až pět, někdy i osm měsíců maximálně 12 měsíců. Ale to člověk neví, proto je u něho jistější se nechat přeočkovat. Nejkratší interval, kdy to doporučujeme, jsou tři měsíce," dodal.

Témata:  COVID-19 koronavirus,  Vlastimil Válek