reklama

"Pro mě je zásadní sdělení, jaký je vliv člověka na oteplování, jakým procentuálním způsobem se k němu dostává. Je tam sdělení nových klimatických scénářů, místních scénářů, to je zásadní věc. Podle toho se teď pojede většina vědeckých studií a všech vědeckých výzkumů je právě pro ty nové scénáře," uvedl Zahradníček. "Samozřejmě je tam nově uhlíková kalkulačka počítání, která může přidat nový metodický rámec," podotkl vědec. Zároveň podle něj není ve zveřejněných závěrech zprávy něco, co by klimatology překvapilo. Spíš je to podle něj jakýsi "generální výstup" zveřejněných vědeckých prací.

"Klasicky na pevninách ta teplota roste rychleji než nad oceány a prostě všechno vesměs souhlasí," konstatoval klimatolog. "Nejteplejší roky v České republice se shodují s těmi globálními roky v posledním pětiletí," doplnil.

Právě nárůst teploty vzduchu je podle Zahradníčka nejviditelnějším dopadem změny klimatu v Česku. "Samozřejmě to jsou projevy dopadů těch horkých vln, ale třeba v zimě i menší studené vlny," popsal vědec. To podle něj sice může být pozitivní v úbytku mrazových dnů, negativem je však méně sněžení. "A ten sníh my potřebujeme," zdůraznil vědec.

"Ale nejvíce se to samozřejmě projevuje v nárůstu extrémních teplot nebo dlouhých horkých vln, což má dopad na sucho a přívalové srážky. Když se dostane více energie do atmosféry, tak se nám to nějakým způsobem musí vrátit. Takže to je ta nejvýraznější změna v rámci Česka," řekl. "Česká republika má 20 let částečně deficit vláhové bilance. Částečně nám schne, ale zároveň máme i extrémní povodně, ale ten dopad prostě je tady v tom hledisku komplexní jak na zemědělství, tak lesnictví a jsou to většinou ty teploty vzduchu," uzavřel klimatolog.