Vláda by ve středu měla jednat o dávce mimořádné okamžité pomoci kvůli energiím

Podle kandidáta na ministra financí v připravované vládě koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury bude problém se zpracováním takového množství žádostí, prověřením situace žadatelů, lidé by se tak nemuseli peněz dočkat dostatečně rychle. "I kdyby vláda změnila normativy na mimořádnou okamžitou pomoc, tak sociální správa je schopná administrovat 30.000 dávek měsíčně," upozornil.

Dávka mimořádné okamžité pomoci patří mezi dávky hmotné nouze. Posuzuje se u ní příjem žadatele i ostatních členů rodiny i majetek, dostanou ji jen lidé ve vážné tísni. V době uzávěr za covidové epidemie přitom ministerstvo práce podmínky pro vyplacení mimořádné pomoci zmírnilo. Úřady majetek neposuzovaly, hodnotil se jen aktuální příjem.

Podle Stanjury situaci neřeší ani zastropování záloh na energie, který stanovil Energetický regulační úřad (ERÚ) na návrh ministerstva průmyslu a obchodu. "Zálohou neřešíte vůbec nic, jen ten problém odkládáte," uvedl. Řešením by podle něj například byla půjčka nebo dotace lidem přes dodavatele poslední instance (DPI). Do režimu dodavatele poslední instance se dostali bývalí klienti společnosti Bohemia Energy, která ukončila činnost v polovině října, ale i dalších menších dodavatelů. V režimu DPI skončilo na 900.000 odběratelů. Přebírají je pak jiné společnosti, tzv. dodavatelé poslední instance, a řadě lidí kvůli tomu násobně stouply zálohy za energie.

Schillerová by chtěla na vládě také probrat, zda v tomto případě neselhal ERÚ v kontrolní činnosti. K možným personálním změna uvedla, že je navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). "Ještě nejsme ve fázi hledání viníků, protože nemáme zatím vyřešenou pomoc lidem. Odpovědnost má vláda u moci, ministerstvo průmyslu a ERÚ. Odpovědnost je také těch, co nedodrželi smlouvy," uvedl Stanjura.

Témata:  energetika,  vláda ČR