reklama

Vystrčil bude na návštěvě Tchaj-wanu na přelomu srpna a září. Proti cestě protestovala Čína, která Tchaj-wan považuje za svou provincii a neuznává jeho samostatnost. Návštěvu kritizují i Hrad a představitelé vlády.

Vystrčil zdůvodnil výběr letadla aerolinek mimo jiné tím, že při cestě vládním strojem by cestu zkomplikovaly předpisy související s pandemií koronaviru. "Je to vyloženě z praktických důvodů. Vládní letka velmi dobře spolupracovala, ale ukázalo se, že musíme v případě použití vládní letky mezipřistát. To je buď v Indii, Thajsku, nebo na Filipínách, a to jsou všechno rizikové oblasti," řekl ČT. Při mezipřistání by cestující museli na několik hodin vystoupit, což by podle něj znamenalo, že na Tchaj-wanu by pak po příletu museli nastoupit do karantény.

"Proto tady vznikla možnost, že bychom použili tchajwanské aerolinie," doplnil předseda Senátu. Pro použití komerčního letounu byla podle něj stanovena podmínka, že let nesmí být dražší než cesta státním letounem. Stroj aerolinek přitom bude mít větší kapacitu, díky čemuž mohl Senát uspokojit více žadatelů o účast ze strany podnikatelů.

Vystrčil vyloučil to, že byl komerční letoun vybrán kvůli politickému nátlaku. "Osobně jsem mluvil s panem ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) a ten mi jednoznačně deklaroval, že je připraven letku poskytnout, pokud to bude možné a pokud o to požádám,"

Letoun nebude mít na rozdíl od stroje vládní letky státní české znaky. "Mrzí mě to, ale myslím, že to jde nějakým způsobem napravit. Jakým, to si nechám jako překvapení," uvedl. O programu cesty a složení delegace má organizační výbor Senátu rozhodnout 11. srpna.

Předseda Senátu se rozhodl uskutečnit tchajwanskou misi, kterou před svým náhlým lednovým úmrtím plánoval jeho předchůdce Jaroslav Kubera (ODS). I jeho od cesty zrazoval zejména prezident Miloš Zeman, podle něhož to ohrozí vztahy s Čínou, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Ani premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) cestu nedoporučili. Vystrčil se ale rozhodl misi uskutečnit i z principiálních důvodů a kvůli nátlaku Číny, která pohrozila odvetou.