Začínají Dušičky, Češi vyrazí na hřbitovy vzpomínat na mrtvé

Tradici svátku zemřelých každoročně nějakým způsobem udržují čtyři pětiny Čechů, zjistila v průzkumu agentura STEM/MARK. Památku zesnulých většina uctí při návštěvě hřbitova, ale jen zhruba pětina lidí se na něj vydá přesně 2. listopadu. Tradici Dušiček častěji dodržují lidé na Moravě než v Čechách. Na Moravě v tomto období vzpomíná na zemřelé podle průzkumu 88 procent lidí, v Čechách je to 77 procent.

Pokud jde o výzdobu hrobů, Češi o Dušičkách příliš neexperimentují, vyplývá z ankety ČTK mezi majiteli zahradnictví a zástupci obchodů. Zákazníci preferují živé květiny před umělými, na špičce popularity se drží chryzantémy a vřes. Roste však obliba LED svíček.

Zvýšenému zájmu lidí o návštěvu hrobů vycházejí vstříc správci hřbitovů. Správa pražských hřbitovů prodloužila otevírací dobu všech 29 pohřebišť. Podobné opatření učinily také v Hradci Králové či Brně. Po Ústředním hřbitově v Brně dokonce rozváží návštěvníky mikrobus, určený zejména pro lidi se zhoršenou pohyblivostí. V některých městech jsou rovněž posílené linky MHD směřující na hřbitovy.

Dušičky jsou vzpomínkou na zemřelé, kteří podle katolického pojetí nejsou ještě dokonale připraveni ke vstupu do nebe a jsou ve fázi takzvaného očišťování, které tato církev nazývá očistcem. Veřejné slavení vzpomínky na všechny zemřelé zavedl benediktinský opat Odilo z francouzského kláštera Cluny po roce 998. Od 14. století zdomácnělo i v Římě. Zvyk slavit v ten den tři mše za zemřelé potvrdil v 18. století papež Benedikt XIV. Od roku 1915 to bylo rozšířeno na celou katolickou církev.

Dušičkám předchází první listopadový den svátek Všech svatých. Ten je podle katolického pojetí společnou slavností lidí, kteří již vstoupili do nebe a jsou spojeni s Kristem, který svou smrtí a zmrtvýchvstáním nebe otevřel.

Témata:  "svátek zesnulých ""dušičky""",  hřbitov,  lidé