reklama

Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím počítalo v rámci mimořádné valorizace se zhruba 12 miliardami korun a se zvýšením důchodů od července. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl sdělit, kolik peněz bude jeho ministerstvo požadovat navíc při jednáních o rozpočtu na letošní rok.

"Ta inflace je rychlejší, než se čekalo. Pokud v lednu bude inflace více než 6,6 procenta, potom ta valorizace bude spuštěna už v červnu, původně se počítalo až v červenci," uvedla Zamrazilová. Ekonomové v lednu dokonce nevylučují inflaci i vyšší než osm procent.

Zamrazilová zároveň podpořila adresnou pomoc v případě rostoucích cen energií. Vláda schválila tento týden zvýšení příspěvku na bydlení, který by mohl podle ní vyjít státní rozpočet na pět až šest miliard korun. Plošná pomoc v podobě odpuštění DPH u energií na celý letošní rok by připravilo státní rozpočet o 25 miliard korun. "Celé to odpuštění šmahem pro celý rok pro všechny by stálo minimálně 25 miliard korun. Takže tady jestli to bude pět nebo šest miliard, tak je to výhodnější cesta pro rozpočet," uvedla Zamrazilová.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je sice adresná pomoc v pořádku, ale pomoc není podle něj dostatečná. "Nestačí jen příspěvek na bydlení, musíme se podívat i na další dávky. Je třeba otevřít diskusi o všech dávkách, které souvisí se špatnou situací lidí," uvedl. Jurečka k tomu dodal, že vláda je připravena projednat například i otázku podpory kvůli dopadu růstu úrokových sazeb na domácnosti. Vláda chce podle Jurečky také pravidelně valorizovat klíčové podpory.

Zamrazilová dále v této souvislosti upozornila, že podle dat Českého statistického úřadu je příjmovou chudobou ohroženo jen asi deset procent domácností, což je podle ní rekordně nízká hodnota. Navíc podle Zamrazilové během pandemie stouply v průměru na každého obyvatele vklady o 55.000 korun. "U domácností peníze jsou, spotřeba ve třetím čtvrtletí vzrostla dvakrát tolik, než čekalo ministerstvo financí. Pokud bychom dále stimulovali spotřebu, tak budeme stimulovat i inflaci a ta je problémem a ovlivňuje finanční situaci domácností," uvedla.

Předsedkyně rozpočtové rady dále upozornila, že výdaje na mimořádnou valorizaci penzí a zvýšení příspěvku na bydlení nejsou v návrhu rozpočtu na letošní rok se schodkem 377 miliard korun, který připravila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). "Jestliže by byl rozpočet se schodkem 377 miliard korun schválen a připočteme k tomu ty věci, byli bychom pravděpodobně letos z hlediska schodku rozpočtu na tom hůře než v roce 2021. A dluh by v roce 2022 dosáhl až ke třem bilionům korun. Rozpočtové provizorium je tak mnohem menší zlo než uzákonit výdaje, co byly v rozpočtu s tím, že přijdou výdaje ještě další," uvedla. Schodek rozpočtu za loňský rok činil zhruba 420 miliard korun a státní dluh stoupl na 2,5 bilionu korun.

Podle dosavadního návrhu rozpočtu mělo ministerstvo práce v roce 2022 hospodařit s příjmy 582,2 miliardy a výdaji 740,6 miliardy. Do penzí mělo putovat 524,6 miliardy korun. Mimořádnou valorizaci důchodů nařizuje zákon, pokud růst cen za určité období dosáhl aspoň pěti procent. Přidání má následovat pátý měsíc po měsíci, v němž zvyšování cen pětiprocentní hranici překročilo.

V polovině listopadu tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už uvedla, že mimořádné navýšení by mohlo u průměrného důchodu činit od 650 do 730 korun. U lidí s podprůměrnou penzí by byla částka nižší, lidé s nadprůměrným důchodem by si polepšili víc. Při mimořádné valorizaci se podle zákona zvedá zásluhový díl penze o tolik procent, o kolik rostly ceny. Na konci září starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo 2,86 milionu lidí. Starobních důchodců a důchodkyň z toho bylo 2,38 milionu.