Zeman: Jmenování Rusnokovy vlády bylo snahou přiblížit ČR prezidentskému systému

Na dotaz, zda za jmenováním Rusnokovy vlády v roce 2013 byla snaha nastolit v Česku prezidentský systém nebo ho k němu alespoň přiblížit, Zeman odpověděl "samozřejmě, že ano". "Já vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech," poznamenal. Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na Zemanovo vyjádření uvedl, že tehdy dostal nabídku stát se členem Rusnokovy vlády, ale odmítl ji právě proto, že si byl jistý tím, že je pokusem změnit politický systém v republice.

"Pro mě jsou tyto věci naprosto nepřijatelné," prohlásil dnes Fiala v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Doplnil, že se mu nelíbí, když si prezident osobuje právo, které nemá nebo které neodpovídá české ústavní tradici.

Prezident má podle Zemana opět dostat právo zákonodárné iniciativy. Zeman by také zavedl to, aby prezidentské veto muselo být přehlasováno 120 členy dolní komory. V současné době k tomu stačí 101 z 200 poslanců. "Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dejme tomu dvou nebo tří milionů (voličů), tak je to silnější mandát, silnější legitimita, nikoli legalita, než když vás zvolí 281 poslanců a senátorů," uvedl.

V roce 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Stalo se tak po pádu koaličního kabinetu Petra Nečase (ODS) a přes nesouhlas hlavních politických stran. Rusnokova vláda také proto nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a úřadovala v demisi až do jmenování vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) koncem ledna 2014, která vzešla z předčasných voleb. Rusnokův kabinet tehdy ustanovil rekord vládnutí v demisi - 169 dní.

Zeman byl během svého působení ve funkci prezidenta, které 8. března po deseti letech končí, kritizován za to, že - jak sám řekl - "používá Ústavu České republiky tvůrčím způsobem". Prezident ale vždy trval na tom, že ji neporušuje.

Zeman: Nejblíže k převzetí mých voličů má hnutí ANO

Prezident Miloš Zeman si myslí, že nejblíž k tomu, aby převzalo jeho voliče, má hnutí ANO. Končící prezident to řekl v televizi CNN Prima News v pořadu Partie Terezie Tománkové. Za přirozenou cestu by pro své voliče považoval sociální demokraciI, ta má ale podle něj velice slabé vedení. Zeman v pořadu také uvedl, že 33 let v politice se snažil hájit české národní zájmy. Zemanovi příští týden ve středu skončí druhý prezidentský mandát, hlavou státu byl deset let.

Síla každé politické strany je podle Zemana určena silou osobností v nejužším vedení této strany. "Což bohužel sociální demokracie, a nejen ona, nesplňuje. Za normálních okolností by tady byla třicetiprocentní sociální demokracie, která by asi postavila svého prezidentského nebo premiérského kandidáta," poznamenal. Protože tady sociální demokracie v této síle není, pak jeho voliče velmi pravděpodobně z větší části převezme hnutí ANO, dodal.

"Já věřím, že voliči Miloše Zeman volili třeba i Andreje Babiše, tak to ta data ukazovala, takže je to logické, že by přešli k hnutí ANO, pokud už tam nejsou," řekla dnes v pořadu Partie na CNN Prima News předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Zeman plánuje po odchodu z prezidentského úřadu zřízení své kanceláře. Sídlit by podle něj měla v uličce poblíž Pražského hradu. "Bude to jenom takové místo setkávání pro lidi, kteří se se mnou chtějí setkat," řekl. Připustil, že mu asistentku bude dělat manželka Ivana. Poznamenal také, že bude pobírat starobní důchod asi 23.000 korun. Po odchodu z funkce dostává prezident republiky doživotní rentu 50.000 korun měsíčně a paušální náhradu ve stejné výši, která je určena zejména na nájem kanceláře a na odměnu asistenta.

Zeman věří, že jeho voliči pochopí jeho kritický postoj k ruské agresi na Ukrajině, až si uvědomí, že pochází z generace, která byla traumatizována sovětskou okupací Československa z roku 1968. "A proto jsme pochopitelně citliví na to, když nějaká velmoc okupuje sousední stát," uvedl.

Končící prezident považuje za rozumné, že v minulosti podporoval ekonomickou spolupráci s Ruskem. Česko podle něj potřebovalo levné energetické suroviny. Svůj přístup k Rusku označil za stejný, jako mělo Německo. "Ale řekl jsem mnohokrát, že bezpečnostní zájmy jsou nadřazené zájmům ekonomickým," podotkl. Vše proto podle něj skončilo "šílenou chybou" ruského prezidenta Vladimira Putina, když napadl Ukrajinu. "Pokud jde o Čínu, vzhledem k tomu, že se od Ruska de facto distancovala, tak nevidím důvod k přerušení ekonomických vztahů," doplnil.

Zeman byl během výkonu funkce prezidenta republiky svými oponenty kritizován za přílišnou náklonnost k režimům v Číně a Rusku. Při kritice kontaktů s těmito režimy Zeman dlouhodobě zdůrazňuje, že preferuje ekonomickou diplomacii a ekonomickou zahraniční politiku. Po útoku Ruska na Ukrajinu loni v únoru prezident invazi ostře kritizoval. "Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru. ... Šílence je zapotřebí izolovat.," řekl po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února.

Zeman se v CNN Prima News vyjádřil i k bankovní radě České národní banky, jejíž členy v poslední době částečně obměnil. Řekl, že s jejím fungováním je spokojen. Věří, že díky devizovým intervencím, ke kterým bankovní rada přistoupila, začne klesat inflace.

Zeman nebyl nadšen z informací o Mynářově lovu v lánské oboře

Prezident Miloš Zeman nebyl nadšen z informací, že jeho kancléř Vratislav Mynář lovil v lánské oboře. Mynář mu ale řekl, že jeho postup byl legální. Zeman to řekl v televizi CNN Prima News v pořadu Partie Terezie Tománkové. Podle serveru Seznam Zprávy Mynář v období od října 2019 do října 2021 ulovil 11 kusů zvěře dohromady za více než čtvrt milionu korun.

Server uvedl, že podle kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) byl Mynářův postup v rozporu s tehdejšími pravidly. Na lovy ho totiž nezval prezident, ale tehdejší šéf Lesní správy Lány Miloš Balák. Zeman řekl, že o tom nevěděl a Mynáře se na záležitost ptal.

Kancléř mu sdělil, že příslušná pasáž ze zprávy NKÚ byla nakonec zrušena a že šlo o regulační bezpoplatkové lovy. "Já nejsem papaláš, lidi, kteří loví zvěř z nějakých prestižních důvodů, příliš nechápu, na druhé straně pan kancléř je dlouholetý myslivec, tak mu to nedalo a propadl pokušení. Nedá se říci, že bych tím byl nadšen, i když mi tvrdil, že to je legální, protože regulovaný lov znamená odstřel nějakých maximálně 20 kusů zvěře, která by se stejně tak musela odstranit," dodal Zeman. Mynář podle záznamů ulovil dva jeleny evropské, čtyři siky japonské, dva daňky skvrnité, dva muflony a jednoho srnce.

Prezident také řekl, že nejednal s guvernérem České národní banky Alešem Michlem o tom, zda má do jeho služeb nastoupit dosavadní ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš.. "Já nevím, jestli (taková dohoda) existuje, já pouze říkám, že o ní nevím," uvedl. V lednu Zeman nepřímo potvrdil, že Kruliš míří do funkce ředitele kanceláře ČNB. Podle pozdějšího vyjádření ředitelka odboru komunikace ČNB Petry Krmelové bankovní rada ČNB o obsazení funkce zatím nerozhodla.

Zeman se v pořadu vyjádřil i k budoucnosti svého poradce Martina Nejedlého. "Podniká tuším v benzinových pumpách nebo v něčem podobném. Takže se k tomuto podnikání vrátí," řekl. Dodal, že role Nejedlého na Pražském hradě, kde měl kancelář, spočívala v ekonomické diplomacii v kontaktech s českými podnikateli.

Zeman byl často kritizován za výběr svých spolupracovníků. Ekonomický poradce Martin Nejedlý se se Zemanem zúčastnil řady důležitých jednání a zahraničních cest, je znám vazbami na Rusko i obdivem k Vladimiru Putinovi.

Témata:  Miloš Zeman,  Hnutí ANO,  Vratislav Mynář