Zeman se vyjádřil k česko-ruským sporům a Číně, padla slova o hysterii

"Preferuji ekonomickou diplomacii a ekonomickou zahraniční politiku. Je zajímavé, že když jsem jel naposledy do Ruska, tak mě dobrovolně doprovázela největší podnikatelská delegace svých dob, čili podnikatelé o tyto kontakty a kontrakty zřejmě mají zájem, i když je tady protiruská i protičínská hysterie," řekl Zeman.

Podotkl také, že do Ruska a do Číny jezdí obchodovat řada jiných států. "Někdy mám dokonce obavu, že tato protičínská a protiruská hysterie vede k tomu, že nás vytlačuje z potenciálních trhů ve prospěch zemí, kde ta hysterie neexistuje," řekl.

Prezident se také vrátil k současným sporům mezi Českem a Ruskem o výklad některých historických událostí, které se projevily například konfliktem kvůli památníku vojáků Ruské osvobozenecké armády (ROA), takzvaných vlasovců, který v pražských Řeporyjích připomíná jejich příspěvek k osvobození Prahy na konci druhé světové války.

"Jestliže se omezíme na to, že se budeme bavit například jen o květnu 1945, tak je to málo. Já bych doporučoval, i když je to myšlenkově těžší, podívat se na řetěz událostí, které druhou světovou válku vyvolaly," řekl Zeman. Začátek dění vidí ve vstupu německých vojsk do demilitarizovaného Porýní v roce 1936, proti kterému Francie ani Británie nezasáhly.

"Tam začal jev, kterému se tehdy říkalo appeasement neboli usmiřování, ale já bych tomuto jevu říkal zbabělost. Ta zbabělost pokračovala mnichovskou dohodou, teprve po ní byl známý pakt Molotov-Ribbentrop," řekl Zeman. Jmenovaný pakt byl smlouvou o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, jehož tajný dodatek obsahoval rozdělení sfér vlivu v Evropě. "Ustupování zlu se nevyplácí, protože vedou jen k většímu a většímu zlu," řekl prezident.

Česko a Rusko se opakovaně střetly i kvůli pohledu na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. "V roce 1968 to byla evidentní okupace, a tedy mezinárodní zločin, tento názor jsem vždy zastával," zopakoval dnes Zeman svůj dlouhodobý postoj.

Aktuálně se obě země přou i kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z pražského náměstí Interbrigády. Koněv velel sovětským jednotkám, které osvobodily velkou část Československa, v roce 1956 ale velel také vojákům, kteří násilně potlačili snahu Maďarska o reformu socialistického zřízení. Zeman dnes řekl, že odstranění Koněvovy sochy je pokus komunálních politiků plést se do zahraniční politiky, které nerozumějí a pro kterou nemají kompetence.

Témata:  Miloš Zeman,  prezident ČR,  Česká republika,  Rusko